Vegetariánská řeznictví: V Nizozemsku se prodávají kuřata ze sóji a hovězí z mrkve

Budocnost gastronomie?

Budocnost gastronomie? Zdroj: e15

Je libo kuřata vyrobená ze sóji nebo hovězí z mrkve, hrášku a brambor? V Nizozemsku mají celou škálu "masitých" výrobků vyrobených výhradně z rostlinných zdrojů a hrdě o nich prohlašují, že jsou "skutečnější než sama příroda", napsala agentura AFP.

Díky technikám vyvinutým na jedné z nizozemských univerzit je firma Vegetariánský řezník schopna vyrobit masitá vlákna, zejména s použitím stroje, který stlačuje hmotu získanou ze sóji.

Hamburger či masové knedlíčky: nabídka Vegetariánského řezníka je rozmanitá. Podle zákazníků se některé produkty, zejména kousky kuřecího masa a tuňákový salát, obzvláště podobají originálům, zatímco ostatní už tolik ne, ale prý jsou i tak dobré.

„Ekologická stopa našeho hamburgeru je sedmkrát menší než u toho pravého,“ ujišťuje zakladatel a majitel Vegetariánského řezníka Jaap Korteweg. „Naše kuře potřebuje jen polovinu nebo třetinu toho, co je nezbytné k vyprodukování skutečného kuřete. Mluvím o využívání půdy, spotřebě vody a krmiva, jímž se kuřata živí. A je to také velký krok vpřed, pokud jde o zajištění práv zvířat,“ dodává přesvědčený vegetarián, manžel nizozemské poslankyně stojící v čele Strany za práva zvířat, která má v nizozemském parlamentu dvě křesla.

Používané ingredience se různí. Bělostného stoprocentně rostlinného kuřete se dosáhne díky sojové bázi, zatímco hovězí se vyrábí z mrkve, hrášku a brambor.

Není to kuře, ale chutná to tak

„Nesmí se to jmenovat kuře nebo hamburger,“ prohlašují producenti masa, kteří by byli rádi, kdyby se stanovily jasnější hranice. „Nemáme žádný problém s tím, že lidé takové produkty jedí,“ zdůrazňuje Jos Goebbels, předseda Ústředního nizozemského orgánu pro sektor masa (COV).

„Vadí nám však, že používají terminologie specifické pro maso, ačkoli všichni vědí, že v tom žádné maso není. Nemůže se tomu říkat kuře nebo hamburger, musí se to jmenovat jinak, aby to spotřebitele nemýlilo,“ dodává. Ujišťuje, že sektor masa netrpí konkurencí vegetariánských výrobků, a ohledně ekologického dopadu je skeptický. „Například většina krav zabíjených pro maso pochází z mlékárenského průmyslu. Zrušit jejich chov by znamenalo rovněž zrušit výrobu mléka,“ prohlašuje.

Vegetariánský řezník útočí

Zatímco Vegetariánský řezník útočí úspěšně na trh, první burger vyrobený z kmenových buněk krávy, u jehož zrodu stál jiný Nizozemec a který byl představen počátkem srpna v Londýně, je teprve v kolébce. Frankenburger, jak ho pojmenoval tisk, by nakonec mohl, jak tvrdí jeho otcové, uspokojit rostoucí poptávku po mase ve světě a vyřešit problém znečišťování životního prostředí i otázku práv zvířat.

„Komerčně životaschopný bude možná až za 20 let, zatímco my jsme již dnes,“ zdůrazňuje Korteweg. Ekologické sdružení Natuur & Milieu Vegetariánského řezníka vytrvale podporuje a zajišťuje degustaci jeho produktů pro zákazníky supermarketů. „Přejít na vegetariánskou stravu je poměrně snadné ve srovnání s náhražkami paliva pro letadla či zaváděním elektromobilů,“ prohlašuje Olof van der Gaag, ředitel kampaně pro Natuur & Milieu.

Kdyby každý Nizozemec jedl maso v týdnu o jeden den méně, rovnalo by se ve snížení emisí skleníkových plynů stažení jednoho milionu automobilů z provozu, tvrdí Olof van der Gaag.