Ministerstvo financí chce v rámci proškrtávání státního rozpočtu zrušit dotace pro drůbeží farmy. Příslušný návrh nyní koluje mezirezortním připomínkovým řízením, rozhodnutí by podle ministerstva zemědělství mělo padnout v září. Majitelé větších drůbežích farem varují, že s nulovou podporou od státu budou muset farmy zavřít. Menší farmáři návrh naopak podporují. Situaci některým farmářům komplikuje i obava ze zvýšené ceny krmiva.
Majitel společnosti Drumo Vlastislav Klaška provozuje drůbeží farmy v okolí Brna a Přerova. Ještě v roce 2021 byly podle poslední zveřejněné účetní uzávěrky v zisku 5,5 milionu korun. Letos ale kvůli nízké výkupní ceně kuřat plánuje Klaška uzavření jedné ze svých farem. „Celý byznys řídí supermarkety,“ stěžuje si. Zároveň podotýká, že v Polsku jsou výkupní ceny o 1,5 koruny za kilogram vyšší. „Paradoxní je, že to prodáme do Polska s vyšší cenou a ti to pak dodají do českých supermarketů,“ dodává.
Pokud by jeho farmy přišly o dotace, hodlá Klaška podnikání ukončit. „Jestli to přijde, tak to zavřu. Chtějí nás zlikvidovat,“ říká. V západní Evropě se dotace podle Klašky pravidelně zvyšují, kdežto v Česku nikoli.
Podobně situaci vidí i další farmáři. Společnost Agro-V získala v minulém roce dotace ve výši devíti milionů korun a skončila se ziskem tří milionů korun. „Kdybychom dotace neměli, skončili bychom se ztrátou šesti milionů a to si nemůžeme dovolit,“ říká bývalý jednatel společnosti Jan Virag. Stejně jako Drumo by bez státní podpory příští rok skončila i Agro-V.
Zdeněk Mlázovský z Proagro Nymburk upozorňuje na to, že chovatelé v jiných zemích dosáhnou na vyšší státní pomoc. „Hlavním problémem je rozdílná státní podpora napříč Evropskou unií,“ upozorňuje.
Ministerstvo zemědělství hodlá podporu chovatelů drůbeže bránit. „S ohledem na dlouhodobě zápornou rentabilitu chovu drůbeže se budeme zasazovat o podpoření chovatelů drůbeže prostřednictvím národních dotačních titulů i v dalším roce, ovšem i zde bude nutno vyrovnat se s realitou stavu veřejných financí,“ říká tiskový mluvčí rezortu Vojtěch Bílý. Celkově chce ministerstvo financí na zemědělských dotacích ušetřit deset miliard korun.
Deště spláchly nejen obilí, ale i farmy
Velcí drůbežáři se také obávají, že na jejich podnikání negativně dopadne růst cen krmiv. Ten by podle nich mohl nastat kvůli letošní zpožděné sklizni obilí. Zatímco loni v předposledním týdnu srpna byla sklizeň obilovin téměř u konce, letos mají zemědělci ještě 15 procent práce před sebou. Důvodem jsou vydatné deště, které zdržely žně. O nesklizenou část obilí se bojí i Vlastislav Klaška. Podle něj může vzrůst cena krmiva, které se vyrábí z druhořadých obilovin. „Krmivo dělá 60 až 65 procent ceny kuřete, pokud tedy jeho cena vzroste, bude to na nás mít zásadně negativní vliv,“ vysvětluje.
Podle společnosti Zeten, která vyrábí krmné směsi, je ale obava drůbežářů bezdůvodná. Ceny půjdou naopak dolů, tvrdí obchodní zástupce společnosti Jan Kolomazník.
Malé farmy dotace nepotřebují
Zrušení dotací pro drůbežáře by naopak uvítal předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Podle něj vysokými dotacemi velkých podniků jen stát udržuje nefunkční podnikatelský model a místo řešení příčin se věnuje sanování důsledků, což je neudržitelné. „Klasický chov nosnic nebo masných kuřat přitom může být všestranně efektivní právě na menších farmách,“ říká.
„Celkové podpory by tak mohly klesnout, přitom by se tím mohla zvýšit jejich efektivnost,“ říká Šebek.
Menší farmy podle Šebka dotace na chov drůbeže vůbec nečerpají. „Pokud někdo staví podnikání jen na dotacích, tak to není model, který by měl stát podporovat,“ upozorňuje.
Kromě zrušení státní podpory pro drůbežáře by Šebek uvítal i snížení míry byrokratické zátěže farmářů. „Zlepšilo by se celkové podnikatelské prostředí a zvýšila by se motivace v zemědělství ještě nějak fungovat,“ dodává.
