Oproti květnu se zlepšila bilance o obrovských 45 miliard, což znamená historicky nejlepší půlroční výsledek hospodaření státu. „Tento výsledek ovšem neodráží zcela ekonomické souvislosti, protože byl dosažen jednorázovým přílivem prostředků z fondů EU během června ve výši 43 miliard korun,“ upozornil hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek.
Letošní čerpání peněz z fondů EU již překročilo celoroční plán o 20 miliard, což podle Sobíška vytváří předpoklady pro dosažení nižšího schodku státního rozpočtu na konci roku než plánovaných 100 miliard korun.
Celkové příjmy rozpočtu dosáhly k 30. červnu 640,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 51,7 miliardy, tedy o téměř devět procent. Výdaje státní kasy sice také v porovnání s loňskem stouply, ale pouze o 30,6 miliardy na 618,2 miliardy korun, tedy zhruba o 5,2 procenta.
„Na výdajové straně je patrná proti loňsku zvýšená investiční aktivita vládních institucí a zaujme také skoro desetiprocentní růst mzdových výdajů ve veřejném sektoru,“ dodal Sobíšek.
Vývoj českého rozpočtu za posledních 5 let
Zdroj: ieconomics.com
Na meziročním zlepšení hospodaření se podle MF pozitivně projevily především vyšší příjmy, zejména meziroční růst příjmů peněz z EU o 49 miliard korun, případně vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, (o deset miliard korun) a vyšší inkaso daní z příjmů právnických osob (o 4,3 miliardy korun). Tyto faktory tak převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů, na který působí zejména vyšší čerpání prostředků určených na spolufinancování společných programů EU a ČR.
„Daňové příjmy sice nestojí za překvapivým plusem ve státní kase, podle posledních čísel se ale vyvíjejí víceméně v souladu s rozpočtem,“ vysvětlil Sobíšek.
Celkové příjmy negativně ovlivňuje zkreslení dané vysokou srovnávací základnou počátku roku 2014, projevující se zejména nižším inkasem DPH (pokles o 5,3 miliardy na 106,2 miliardy) a inkasem spotřební daně z tabákových výrobků (pokles o 4,2 miliardy korun). Loni navíc došlo k mimořádnému příjmu z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE ve výši 8,5 miliardy korun, který se letos opakovat nebude.
Očekávané příjmy pro obce i kraje
U inkasa DPH, které je současně i hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících podle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům, lze podle MF na konci roku očekávat minimálně dosažení výše dané rozpočtem. To bude znamenat dosažení očekávaných příjmů i pro obce a kraje.
Příjem z daní z příjmů právnických osob dosáhl za šest měsíců roku 55 miliard korun. To představovalo meziroční růst o 4,3 miliardy. Tento dosavadní vývoj odráží oživení ekonomické činnosti.
Na meziroční růst výdajů měly největší vliv vyšší kapitálové výdaje (o 19,1 miliardy korun), vyšší neinvestiční transfery rozpočtům územní úrovně (o 7,9 miliardy korun), kde byl zejména vliv transferů na základě zákona o sociálních službách a výdajů na platy učitelů, vyšší sociální dávky (o 6,5 miliardy korun) či vyšší neinvestiční transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (o 3,6 miliardy korun).
Ještě lepší výsledky?
Největší objem peněz v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Koncem června byly vyčerpány za 247 miliard korun při meziročním růstu o 6,5 miliardy. Na tomto růstu se nejvíce podílel růst výdajů na důchody o 5,8 miliardy.
Podle ekonoma UniCredit Bank lze celkově lze shrnout, že se ve státní kase neobjevují nežádoucí nerovnováhy. Zůstává ovšem otázka, zda by vlivem silnějšího růstu ekonomiky neměla být pozice veřejných financí ještě lepší.
