České především průmyslové firmy i stát budou muset projít zásadní transformací, aby uspěly v nových technologických podmínkách. V tomto duchu se nesla konference Budoucnost průmyslu, kterou uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR u příležitosti oslav 100 let od svého vzniku.
Průmyslu zbývá na provedení zásadních inovací přibližně ještě pět let. Stát by měl přispět úpravou vzdělávacího systému a podporou dlouhodobého výzkumu. Velké nadnárodní korporace podobných radikálních změn zažily již několik, ty úspěšné se dokázaly přizpůsobit. Pro české střední firmy, které vznikly v devadesátých letech 20. století, bude nadcházející technologická změna první velkou zkouškou. Jelikož inovace ve formě digitalizace a automatizace se projeví především ve výrobních a dalších firemních procesech, dotknou se změny výrazně i zaměstnanců.
Klíčová pro úspěšné podchycení tohoto trendu bude součinnost státu, který by se měl angažovat ve vybudování potřebné digitální infrastruktury a přizpůsobit vzdělávací systém a jeho náplň. „Přejeme si, aby se také stát podíval do budoucnosti a pomohl nám v ní obstát. Potřebujeme mimo jiné, aby rychle dokončil výstavbu dálniční sítě, zajistil v celé České republice vysokorychlostní internet a digitalizoval státní správu,“ vyzval vládu na konferenci Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Firmy se připravují
Většina velkých průmyslových firem se už na změnu připravuje a do nových digitálních technologií, označovaných jako Průmysl 4.0, investuje. I středně velké firmy nezůstávají pozadu a na digitální transformaci se také chystají. Změny, které budou muset vstřebat, budou ale velké, i když nepůjde o revoluci, ale jen o relativně rychlou evoluci. „Řada podniků původně žijících jako ,montovny‘ dnes již vyvíjí a vyrábí vlastní produkty. K většímu nasazení již existujících prostředků Průmyslu 4.0 jim však ještě chybí kapitál a sériovost výroby,“ řekl Zbyněk Frolík, generální ředitel Linet a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Informace a analýzy
K tomu, aby celý proces prošel bez větších problémů a došlo k posunu k výrobě produktů s vyšší přidanou hodnotou, pomůže firmám, když se zlepší ve využívání dostupných informací. „Firmy potřebují umět analyzovat data a na jejich základě se rozhodovat. Mohou tak nahradit opakující se činnosti automatizací a volné zdroje přesunout na komplikovanější úkony, které tvoří vyšší přidanou hodnotu. Je jasné, že data a umělá inteligence promění celou společnost.
Příchod umělé inteligence přinesl také do IBM jednu z nejhlubších přeměn v historii. Zásadně jsme proměnili nabídku produktů a služeb, změnili jsme strukturu korporace i způsob celého jejího vnitřního fungování. I zaměstnanci IBM museli rozšířit portfolio svých znalostí a dovedností tak, aby se hodilo pro nový svět podnikání,“ uvedla Zuzana Kocmaníková, generální ředitelka IBM ČR.
Nadnárodní společnosti a český trh
S transformací a konkurenceschopností především menších českých firem mohou paradoxně pomoci i nadnárodní společnosti. Například IBM už více než dvacet let v Česku pracuje na vývoji systému umělé inteligence IBM Watson. Díky tuzemskému vývojovému centru mají k pokročilým technologiím IBM lepší přístup také české firmy. „Tempo technologických změn je tak rychlé, že malé a střední firmy často nemají dost vlastních zdrojů na to, aby s nimi držely krok. Zde pomáhají řešení, která ve spolupráci s akademickou sférou a státem vyvíjejí právě velké firmy,“ upozornil Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens ČR a člen představenstva SP ČR.
Avšak ani české pobočky nadnárodních koncernů nemají na růžích ustláno, musejí totiž obhajovat svou pozici i v rámci těchto korporací. Pokud nebude prostředí v Česku dostatečně příznivé, nepovede se jim přesvědčit mateřské společnosti, aby sem přesouvaly činnosti s vysokou přidanou hodnotou nebo jejich existenci v Česku zachovaly. „S růstem přichází zásadní otázka – do jaké míry může globální firma jako Škoda Auto dále růst ve své domovské zemi? Snahou celého vedení firmy je realizovat v Česku maximum možného. Společně tedy musíme pracovat na správném nastavení rámcových podmínek, strukturálních reformách a na podpoře digitalizace. S rekordní zaměstnaností, konzervativním trhem práce a rigidním investičním prostředím to bude stále obtížnější,“ zamýšlel se na konferenci Michal Kadera, ředitel pro vnější vztahy Škody Auto.
Evropský průmysl
Na konferenci zaznělo i varování před přehnaným euroskepticismem minimálně z ekonomického hlediska. „Potřebujeme znovu získat důvěru v evropský průmysl a uvědomit si jeho význam pro hospodářství a společnost jako celek. EU musí především využít dostupných prostředků, aby urychlila digitální transformaci ve všech členských státech,“ prohlásil Markus Beyrer, generální ředitel BusinessEurope.
