Africký brokát umí utkat jen Evropané jako česká Veba
Devadesát procent produkce jde na export, firma si ale drží i pozici v tuzemsku – má šest vlastních prodejen a nedávno otevřela reprezentační Africký butik v Praze. Vyrábí především hotelový a bytový textil.
„Nejvýznamnějšími trhy jsou země západní, převážně frankofonní Afriky, tedy země jako Mauritánie, Senegal, Pobřeží slonoviny, Niger, Burkina Faso. Máme zákazníky i v Ghaně a v nejlidnatější Nigérii. Klienty máme i v centrální Africe – například Kamerunu nebo Kongu,“ vyjmenovává pro deník E15 šéf Veby Josef Novák.
Letošní první pololetí bylo podle něj pro textilku velmi úspěšné – tržby se zvýšily meziročně o 14 procent na jednu miliardu korun, hrubý zisk vzrostl skoro dvojnásobně na 199 milionů korun. I přes krizi firma, která má přes tisícovku pracovníků a dva výrobní závody, masivně investuje do modernizace – letos v pololetí zvýšila investice o 174 procent na 199 milionů korun.
Textilka se dívá i na jiné trhy – opět exotické. „Budeme testovat berberská etnika, zejména Maroko. Naše damašky chceme zkusit nabídnout i v dalších muslimských zemích, v arabských státech Zálivu a v bohatých zemích Střední Asie,“ dodává Novák.
Veba si svou produkcí vysoce kvalitních tkanin nekonkuruje s čínskými či indickými firmami. Konkurenci na globální úrovni jí jsou výrobci z Německa a Rakouska. „Bavlněný brokát pro trhy západní Afriky je natolik komplexní produkt, že jeho výrobu v nejvyšší kvalitě doposud zvládli pouze Evropané. Číňané jsou až v druhém sledu a vyhovují masové spotřebě.
Čtěte také:
Textilka Veba vyplatí dividendu
Noví majitelé textilky Veba mají podíl 86 procent
Úspěšná česká textilka Veba čeká pokles tržeb a bude propouštět
Západoafrické elity však vyžadují evropskou kvalitu,“ prozrazuje Novák recept na úspěch. A Evropané nesoutěží prvoplánově nízkými cenami. „Jde o vývoj nových tváří bavlněného brokátu, o dezénové kolekce, o nové úpravy, o spojování vlastností různých typů tkanin do jednoho materiálu. Jde také o vytváření nových tržních segmentů tím, že přinášíme novinky, které Afričany nadchnou. A v této evropské lize tahá Veba v posledních letech za stále delší konec provazu,“ uzavírá ředitel podniku.
Historie Veby
» Tradice textilní výroby na Broumovsku sahá až do 13. století. Přímým předchůdcem dnešní firmy je mechanická tkalcovna založená roku 1856 Benediktem Schrollem v Broumově-Olivětíně. V těchto prostorách Veba nadále pokračuje ve výrobě. Během devatenáctého století vznikly v regionu další tkalcovny a přádelny majitelů Františka Novotného a Viléma Pellyho. Tyto závody společně s tkalcovnou Benedikta Schrolla byly základem pro dva podniky, Veba a Meta, vytvořené v roce 1949. O devět let později vzniká jejich sloučením národní podnik Veba.
» Moderní historie Veby začala 1. května 1992 její transformací ze státního podniku na akciovou společnost, tedy formálním odstátněním při přípravě na kuponovou privatizaci.
» Od poloviny devadesátých let tým šesti manažerů nakupoval na trhu akcie Veby až do podílu 11 procent. V pololetí 1998 tento tým založil manažerskou společnost Incot a vložil do ní akcie. V polovině roku 2001 Incot odkoupil další pětinu Veby od firmy GES podnikatele Ivana Zacha a dosáhl podílu 33 procent. V říjnu 2010 pak převzal 50 procent akcií od konkurzní správkyně firmy Pyrr (původně ze zkrachovalého Centrotexu) a stal se majoritním vlastníkem Veby.