Závěrečný návrh „není jen v zájmu Alstomu a jeho akcionářů, ale poskytuje také záruky v souvislosti s obavami, které vyslovila francouzská vláda“, píše se v prohlášení. Paříž dlouho nabídku GE odmítala kvůli obavám ze ztráty pracovních míst a vlivu řízení Alstomu. Aby odpor vlády zlomila, musela se GE mimo jiné zavázat, že centrála společnosti zůstane ve Francii.
K uzavření kontraktu nyní zbývá poslední velká překážka. Paříž se zavázala vykoupit od společnosti Bouygues 20 procent akcií Alstomu. Podle současné tržní kapitalizace Alstomu je hodnota podílu 1,7 miliardy eur (46,6 miliardy korun), Bouygues však koupil podíl v roce 2006 za dva miliony eur, v jeho účetnictví je hodnota podílu o 380 milionů vyšší, než současná tržní. Obě strany se podle agentury Reuters přesto blíží dohodě, která by mohla být oznámena zítra.
GE kromě hotovosti nabídl Alstomu také vytvoření tří společných podniků, a to pro oblast rozvodných sítí, obnovitelných zdrojů energie a pro byznys v jaderných technologiích. Oba partneři by v nich měli rovný podíl. Ve společném podniku pro jaderné technologie má mít navíc vláda možnost veta. GE také souhlasil, že Alstomu prodá svou divizi pro systémy železniční signalizace, aby tak podpořil zbylé aktivity francouzského podniku v oblasti dopravy. Americká firma rovněž nabídla záruky týkající se pracovních míst a rozhodovací struktury a slíbila v příštích třech letech vytvořit ve Francii tisíc nových pracovních míst.
O Alstom usiloval také německý koncern Siemens a japonská Mitsubishi Heavy Industries (MHI), poslední nabídka činila na 14,6 miliardy eur (400,6 miliardy korun). Kromě toho Siemens nabídl okamžitý vstup do společného podniku s Alstomem v oblasti řízení mobility, včetně signalizace.
Energetická divize Alstomu vyrábí turbiny pro uhelné, plynové, větrné i jaderné elektrárny a systémy pro přenos elektřiny.
