„Do Číny jsme začali pravidelně dodávat v roce 2008 a jen v letech 2009 až 2013 jsme tam umístili ročně v průměru osm procent roční výroby. Po uvalení předběžného cla byl export zastaven. Umístit tento objem na jiné trhy nebylo snadné,“ uvádí mluvčí českého ArcelorMittal Barbora Černá-Dvořáková.
Na konci loňského roku se evropští vývozci museli potýkat se 151 antidumpingovými, antisubvenčními a dalšími ochranářskými
opatřeními. O rok dříve jich bylo 140. Od roku 2010 vzrostl počet opatření téměř o čtvrtinu, vyplývá z pravidelné zprávy Evropské komise o ochraně obchodu ve třetích zemích. Sama komise přitom nyní zvažuje, jak posílit evropskou ochranu proti dumpingu ze světa, především z Číny.
Přímo proti českým výrobcům
Přímo proti českým výrobcům směřuje pět antidumpingových cel. Už v roce 2011 takto zastavila Čína dovoz kaprolaktamu,
který se používá k výrobě umělých vláken, z neratovické Spolany. „Po zavedení antidumpingového cla se vývoz kaprolaktamu do Číny postupně snižoval a v roce 2013 jsme dodávky na čínský trh zcela utlumili. Momentálně Spolana vyváží zejména na trhy střední a západní Evropy,“ říká mluvčí firmy Jaromír Studený.
Loni v listopadu se málem uzavřel brazilský trh pro český a polský Synthos, které do země vyvážejí umělý kaučuk. Brazílie na dovoz kaučuku z Česka, Polska, Itálie, Německa a z Velké Británie uvalila antidumpingové clo. Nakonec jeho účinnost o rok odložila. Pikantní je, že verdikt brazilských úřadů o dumpingu přišel jen tři měsíce poté, co Synthos zrušil plán na výstavbu brazilského závodu na výrobu umělého kaučuku.
Škoda, která vzniká evropským vývozcům kvůli ochranářským opatřením ve třetích zemích, jde podle výpočtů komise do stovek
milionů eur za rok. Jen loni bylo uloženo 37 nových opatření. Nejvíce se proti údajně nekale levným dovozům z Evropy brání Indie, Čína a Spojené státy. Nejčastěji se sankční cla týkají ocelářských výrobků, což souvisí s celosvětovou ocelářskou krizí. Z dumpingu bývají obviňováni i producenti chemických látek a papírenských výrobků.
