„Jedním z úkolů je zvýšit produktivitu práce, s čímž je spojena i optimalizace pracovníků. Uvolněné pracovníky převedeme na výrobu oceli s vyšší přidanou hodnotou, kde se uplatní vyšší počet zaměstnanců než u takzvaných jednoduchých ocelí,“ uvedla mluvčí firmy Barbora Černá-Dvořáková.
Automatizace se týká řídicích systémů, které slouží k ovládání strojů a zařízení v jednotlivých provozech. „Naším cílem je automatický provoz, kdy se technologie řídí úplně sama,“ vysvětlil Roman Dudek, který odpovídá za procesní automatizaci. Další část automatizace se zabývá procesním řízením, modelováním a systémy, díky nimž se sleduje a řídí celá výroba jednotlivých závodů.
Počet programátorů by měl v Ostravě postupně přesáhnout stovku. Specialisté na domácím trhu však scházejí, a tak je firma získává na Ukrajině, v Rusku, Bělorusku či na Slovensku. Oproti Třineckým železárnám, kde se vývoji výrobních IT systémů věnují už dvacet let, však bude počet IT expertů poloviční.
„Plně automatizovaná je většina výrobních procesů v Třineckých železárnách, včetně vysokopecního procesu a výroby oceli. Linky pro válcování jsou rovněž z větší části řízeny automaticky,“ uvedla mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková.
Veškeré činnosti na válcovacích tratích se řídí z velínů. Data z čidel ve výrobě také automaticky vstupují do systémů pro plánování výroby a odbytu.
V Třinci teď pracují na sledování pohybu materiálu. Budou tak moci úplně sledovat a vykazovat historii jednotlivých výrobků. „To je důležité pro zákazníky zejména v segmentu výroby automobilů,“ dodala Jurásková.
Boj s levnější konkurencí |
---|
Automatizace výroby v českých ocelárnách má pomoci s přechodem na výrobu kvalitnějších ocelí s vyšší přidanou hodnotou. To se týká především hutě ArcelorMittal, kterou loni tvrdě postihl propad cen oceli v Evropě kvůli dovozu levných čínských výrobků a polotovarů do EU a do Turecka. Zisk českého závodu se podle neoficiálních výsledků meziročně propadl o desítky procent. Ještě v roce 2014 ocelárna vykázala dvoumiliardový zisk. |