Avia si v Česku zachová obchodní síť

Avia řady D na veletrhu v německém Hannoveru

Avia řady D na veletrhu v německém Hannoveru Zdroj: Wikimedia Commons

Avia BH-3 z roku 1922
Krátce poválečná stíhačka Avia S-199, která sehrála kličovou roli při obraně čerstvě vzniklého státu Izrael
Poválečná Avia Av-14t, licenční obdoba sovětského Iljušinu Il-14
Letňanská továrna vyráběla i Pragy V3S
V roce 1968 začala Avia vyrábět nákladní vozy v licenci Renault-Saviem, které se staly páteří její produkce až do 90. let
7
Fotogalerie
Automobilka Avia v Česku končí. Prodejní síť výrobce nákladních aut Avia Ashok Leyland však bude fungovat i po uzavření výrobního závodu v pražských Letňanech. Nabízet bude vozy z ostatních provozů v zahraničí.

Výroba v Letňanech se má zastavit k 31. červenci. Prodej v Česku v současnosti zajišťuje přibližně 15 prodejen. „Prodejní síť Avia rozhodně v České republice nezaniká, dealerská síť bude nadále standardně fungovat,“ řekl výkonný ředitel společnosti Tomáš Jiřička.. Společnost bude v Česku i nadále poskytovat i poprodejní služby, jako je například záruční servis a prodej náhradních dílů.

OBRAZEM: Historie továrny Avia

Letňanská Avia podle Sdružení automobilového průmyslu a Svazu dovozců automobilů během prvních pěti měsíců letošního roku vyrobila jen čtyři vozidla a pouze doprodávala zásoby z minulého roku. Od ledna do května zvýšila tuzemský prodej o dvě třetiny na 91 aut.

Avia loni zvýšila tržby o 56 procent na 665 milionů korun, stále ale byla ve ztrátě, prodej se zvýšil o dvě třetiny na 1003 aut, hranice rentability přitom je kolem 3000 vozů. Součástí koncernu Hinduja Group, jehož vlajkovou lodí je druhá největší automobilka v Indii Ashok Leyland, je Avia od roku 2006. Ke konci roku 2012 zaměstnávala 227 pracovníků.

Historie Avia
Avia byla založena v roce 1919 v pražských Vysočanech, původně jako letecká továrna, jak napovídá i její název. Z výroby licenčních typů rychle přešla pod vedením konstruktérů Pavla Beneše a Miroslava Hajna k vlastním modelů. Z Avie pocházela například nejvýkonnější československá stíhačka 30. let Avia B-534.
Letňanský závod byl založen v roce 1931, původně také pro výrobu letadel. Po druhé světové válce ale dostala továrna v rámci restrukturalizace průmyslu nové úkoly a začala vedle letadel (například dopravní Avia Av-14) a drobnějších strojírenských výrobků jako ložiska nebo vstřikovací čerpadla produkovat nákladní automobily nebo autobusy, které postupně ovládly její výrobní program.
Poměrně dlouho ale letňanská automobilka nevyráběla vozy pod svou značkou. Nejprve od roku 1947 produkovala nákladní automobily Škoda 706 i z nich odvozené autobusy. V roce 1961 pak z vysočanské pragovky převzala výrobu terénních nákladních vozů Praga V3S, které produkovala do 80. let.
Na silnici značku Avia proslavily až typické většinou modré „saviemy“, licenční verze francouzského lehkého nákladního vozu z koncernu Renault, které se začaly vyrábět v roce 1968. V 80. letech se ročně vyrábělo asi 17 tisíc avií a ještě na počátku 90. let téměř 10 tisíc. V různých obměnách se původní model řady A vyráběl až o roku 2001, celkem jich vzniklo na čtvrt milionu. Poté nastoupil nový vůz, jehož vývoj přišel automobilku na čtyři miliardy korun.
V letech 1991 a 1992 se původní podnik s 20 tisíci zaměstnanci a sedmi odštěpnými závody rozdělil do samostatných společností. Akciová společnost Avia vznikla v roce 1992 a o tři roky později do ní vstoupila jako majoritní vlastník jihokorejská skupina Daewoo. Ani ta ale nedokázala automobilku postavit na nohy. V roce 2004 Avii ovládla investiční skupina Odien, která v říjnu 2006 prodala výrobu vozidel indickému producentovi nákladních vozů a autobusů, společnosti Ashok Leyland z koncernu Hinduja Group.
Počty vyrobených vozů v posledních dvou dekádách většinou meziročně klesaly. Ještě v roce 1998 firma vyrobila 3500 automobilů, o tři roky později to už bylo 1100 a v roce 2009 zhruba 300. Poté se ale situace začala pomalu zlepšovat a loni automobilka výrazně zvýšila prodej a po více než deseti letech překonala hranici tisíce prodaných nákladních vozů.
Hospodaření letňanské společnosti, která ke konci loňského roku zaměstnávala 227 lidí, se v posledních 15 letech pohybuje většinou v červených číslech. V roce 2011 firma vykázala ztrátu přes 260 milionů korun, o rok dříve 199 milionů. Loni sice zvýšila tržby meziročně o polovinu na 665 milionů korun, i tak ale zůstala v zatím neupřesněné ztrátě. V černých číslech byla firmy naposled (a výjimečně) v roce 2009, kdy vykázala konsolidovaný zisk 28,5 milionu korun.