Bangladéšské textilky jsou levné až příliš | E15.cz

Bangladéšské textilky jsou levné až příliš

textilka v Bangladéši
textilka v Bangladéši
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Shameem Mahmud

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Díky svým extrémně nízkým mzdám je jihoasijský stát Bangladéš ve vývozu oblečení hned druhý za Čínou. Nízké výrobní náklady způsobují, že řada mezinárodních značek přesouvá levnou produkci z Číny do ještě levnější Bangladéše. Avšak nízké mzdy zdejších dělníků mají za následek nespokojenost a často i násilné protesty pracujících. To ohrožuje stabilitu odvětví.

Chudá asijská země se stále více dostává do paradoxní situace, kdy nízké výrobní náklady a malé mzdy brzdí rozvoj řady odvětví spotřebního textilu.

Podle posledních čísel Bangladéšského úřadu pro podporu exportu stoupl v uplynulém fiskálním roce 2011/12 vývoz hotových oděvů o 6,6 procenta a dosáhl objemu 19,1 miliardy dolarů. Podle čerstvé analýzy McKinsey by vývoz bangladéšských oděvů mohl v roce 2020 vystoupat na 36 až 42 miliard dolarů. Zpráva vychází z rozhovorů s předními evropskými a americkými oděvními firmami. Ti vyzdvihují hlavně levnou pracovní sílu a rostoucí kapacity v bangladéšských továrnách.

Oděvní průmysl, který v Bangladéši začínal v polovině osmdesátých let, dnes stojí na celkem pěti tisících továrnách, v nichž pracuje 3,6 milionu lidí. Zdejší fabriky vyrábějí pro H&M, Tesco, Wal-Mart, JC Penney, Marks & Spencer, Kohl a Carrefour. Třeba gigant H&M dováží čtvrtinu svých produktů právě z Bangladéše. A podle Shafiula Islama, prezidenta Asociace bangladéšských výrobců oděvů, chce H&M svůj roční dovoz během příštích pěti let zdvojnásobit na tři miliardy dolarů.

Jenže všechno není tak růžové, jak to vypadá na pohled z bohaté Evropy. Násilné střety mezi policií a textilními dělníky demonstrujícími za vyšší mzdy jsou na denním pořádku. Nepokoje přitahují pozornost nejen médií, ale také výrobců, kterým přerušují a zpožďují dodávky. O zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek majitele továren při své poslední návštěvě země před měsícem žádal i šéf H&M Karl-Johan Persson.

Průměrný textilní dělník si vydělá v Bangladéši 37 dolarů za měsíc a pracuje 10 až 12 hodin denně šest dní v týdnu. Osmdesát procent textilních dělníků tvoří ženy.

„Je jasné, že levná práce je naší konkurenční výhodou číslo jedna. Ale je to dvojsečná situace,“ říká Khairul Alam, majitel jedné z továren. „Nízké mzdy vyvolávají pracovní nepokoje, které musíme brát vážně, pokud chceme dál růst,“ řekl manažer.

„Mezinárodní trh je teď hodně citlivý kvůli ekonomické krizi a zvýšení výrobních nákladů v Číně. Odběratelé hledají nové dodavatele v zemích, jako je Vietnam či Indonésie. Také Indie si chce ukousnout svůj díl na úkor Číny,“ vysvětluje Alam. Bangladéš má podle něj výhodu díky vysoké kapacitě a kvalitě práce.

Helal Uddin, Němec bangladéšského původu, pracuje jako vyjednávač mezi německými kupci a bangladéšskými továrnami. Také on vidí zájem o tuto zemi. „Letos jsem navázal spolupráci se třemi novými odběrateli, kteří dříve nakupovali v továrnách v Číně. Dva další klienti jsou nyní v jednání a mají zájem objednávat v Bangladéši,“ uvedl.

„Navzdory pracovním nepokojům tu nakupují globální hráči, protože země má výhodné smlouvy s Evropskou unií,“ vysvětluje Uddin. Bangladéš má díky evropskému systému preference EU GSP bezcelní přístup na evropské trhy.

Od našeho zpravodaje - autor je členem sítě Globereporter.org

Autor: Shameem Mahmud

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.