Tuzemští energetičtí obři už nedokážou vzdorovat mohutnému dekarbonizačnímu tlaku. Hned tři velké tuzemské společnosti v květnu aktualizovaly své plány, v rámci nichž chtějí rychleji opustit uhlí a přidat se tak k západoevropským konkurentům. Kromě rychle zdražujících povolenek je k tomu nutí čím dál zelenější evropské finančnictví.
Trend zeleného bankovnictví do Česka proniká ze Západu. I samotné tuzemské banky připouštějí, že pouze kopírují strategii svých mateřských nadnárodních skupin. Jenže zatímco před rokem banky nechtěly financovat pouze investice do uhlí, nyní už část z nich nechce půjčovat ani celým energetickým holdingům v případě, že jsou příliš závislé na uhlí.
Zdroje deníku E15 z bankovního prostředí trend připisují měnícímu se regulatornímu prostředí v Evropské unii, na které reaguje čím dál více investorů. „Mateřské společnosti bank jsou k zelené politice nuceny nadnárodními investičními akciovými fondy, které u některých bankovních matek kontrolují až dvě třetiny akcií. Tito investoři už uhlí nevěří, racionálním kalkulem došli k tomu, že uhlí v Evropě skončilo,“ vysvětluje zdroj pod podmínkou anonymity s tím, že celý trend je reakcí na protiuhelnou politiku Evropské unie.
V současnosti investoři i samy banky uhelný byznys posuzují často od oka, hodnocení se ale postupně začíná formalizovat. Na Západě už se běžně využívá ESG rating – z anglického environmental, social and governance. Toto hodnocení vyčísluje rizika vlivu firmy na životní prostředí, její sociální odpovědnost i kvalitu řízení. Podle ESG ratingu už svou investiční strategii řídí jedenáct procent evropských fondů, postupně se ale přidávají další, například i americké investiční skupiny, jako jsou Blackrock, Fidelity či Vanguard.
„Do konce desetiletí bude ESG rating podle odhadů aplikován na 95 procent všech investic,“ říká Petr Šimčák, ředitel úseku investic Amundi Czech Republic Asset Management. Právě Amundi patří k větším evropským společnostem, které ESG hodnocení už využívají.
Pro tuzemské energetické firmy je trend jednoznačným signálem. Otevřeně to připouští polostátní ČEZ. „Už nyní cítíme, že se nám zúžila nabídka bank, byť to zatím nejsou ty, se kterými dlouhodobě spolupracujeme. Přesto je jasné, že do budoucna se budeme muset změnit. V ratingu ESG bychom nyní dostali 50 procent a do roku 2023 se chceme dostat na 80 procent,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 místopředseda skupiny ČEZ Pavel Cyrani.
Jen investice do obnovitelných zdrojů si podle něj vyžádají 90 miliard korun, a to jen v této dekádě. V tomtéž období chce skupina snížit výrobu elektřiny z uhlí na 12,5 procenta, a to přestože byl tento podíl v roce 2019 zhruba trojnásobný.
Stejný záměr ohlásila i skupina EP Infrastructure, která se zavázala, že do konce roku 2030 přezbrojí veškeré tuzemské teplárny z uhlí na jiná paliva. Podobně reaguje i Sokolovská uhelná, která chystá odchod od uhlí u svých tepelných elektráren přesto, že má vlastní uhelné doly.
Energetická skupina Sev.en s uhlím v delším horizontu naopak počítá. Chystá sice investice do obnovitelných zdrojů, zároveň však připravuje miliardovou modernizaci uhelné elektrárny Počerady. Už loni přitom pro deník E15 uvedla, že ji zelené finančnictví stojí desítky milionů ročně. Nyní se k výši nákladů vyjádřit nechtěla.
„Znovu zdůrazňujeme, že postoj evropských finančních institucí je pro nás nepříjemnost, ale dokážeme si s ní poradit. Na světovém trhu je dostatek finančních institucí,“ uvádí mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová s tím, že mnohem více než energetické firmy tento trend pocítí samotní občané Evropské unie.
„Tímto tlakem se v Evropě připravujeme o konkurenceschopnost v energetice. Reálně takový postoj zvyšuje ceny energie pro firmy i domácnosti a některým spoluobčanům hrozí prohlubující se energetická chudoba. Rostoucí ceny energií ostatně sledujeme již nyní,“ doplnila Sáričková.
Ve společnosti EP Infrastructure drží podíl 69 procent Energetický a průmyslový holding vlastněný především Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem, kteří jsou zároveň spolumajitelé vydavatele deníku E15. Zbylý 31procentní podíl v EP Infrastructure vlastní konsorcium vedené společností Macquarie Infrastructure and Real Assets.
