Z emisních povolenek se stává další bitcoin, říká manažer EPIF | E15.cz

Z emisních povolenek se stává další bitcoin, říká Gary Mazzotti z EP Infrastructure

Nikita Poljakov

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Významný akcionář plynovodu Eustream a vlastník zásobníků plynu ve střední Evropě, společnost EP Infrastructure, se zavázala, že se do roku 2040 stane uhlíkově neutrální. Na energetiky totiž začnou silně tlačit stále rostoucí ceny emisních povolenek, které někteří investoři chápou jako spekulativní nástroj, říká místopředseda představenstva EP Instrastructure Gary Mazzotti. 

V úvodu zprávy o udržitelnosti EP Infrastructure stojí, že vaší misí je poskytovat nezbytnou infrastrukturu pro přenos energií. Jak jde tato mise ruku v ruce s velkou transformací, která ve vaší firmě probíhá z hlediska nových cílů, které jste si jako EP Infrastructure stanovili? 

Pro Evropu je dnes velice důležitý přechod na bezemisní zdroje čehokoliv, včetně energií. Odstavují se nebo se nahrazují uhelné elektrárny. Plyn je nezbytný pro to, aby se Evropa stala nezávislá na uhlíku. Naše firma je tak v ideální pozici, aby pomohla uskutečnit tyto proměny. Evropa si dala ambiciózní cíl být uhlíkově neutrální do roku 2050. My říkáme, že tyto cíle splníme do roku 2040.

To je velice ambiciózní cíl. Co musíte udělat, abyste tento závazek naplnili? 

Je několik cest, kterými se plánujeme vydat. Nejprve se podíváme na naše uhelné zdroje. Máme v Česku tři teplárny spalující především uhlí, které do roku 2030 nahradíme. Novým palivem může být plyn, biomasa či syntetický metan, možností je víc. Tato proměna zásadně sníží naše emisní zatížení. V jiné divizi naší skupiny se snažíme napájet kompresorové stanice energií z obnovitelných zdrojů místo plynu. Na Slovensku experimentujeme s novými plyny, které se v energetice doposud příliš nevyužívaly – energii z obnovitelných zdrojů měníme na vodík, kterým následně napájíme kompresorové stanice. Zachycování uhlíku pro nás bude stále relevantnější. A jakmile dostaneme uhlík pod zem, pomůže nám to stát se uhlíkově neutrální. 

Pokud tuto transformaci nebudete stíhat? 

Pak budeme stavět nějaký výkon v obnovitelných zdrojích, které nám emise vykompenzují. Takže máme docela detailní plán, jak cíle naplnit. Ale pokud chcete s jistotou říct, jak to všechno bude, tak to nevím.

EPH historicky investuje do zelené energie, nedávno schválila obrovskou investici na stavbu větrníků v Německu. Plánujete se tímto směrem vydat také v rámci EP Infrastructure? 

Pro EP Infrastructure (EPIF) nejsou obnovitelné zdroje hlavní strategii. Vstoupíme do této oblasti energetiky pouze, pokud nebudeme stíhat plnit naše emisní cíle a pouze tam, kde to bude sloužit jako podpůrná technologie určitého většího celku. Investice do obnovitelných zdrojů je spíš cesta EPH, respektive její dceřiné společnosti EP Power Europe.

Prezentujete tu investičně intenzivní plán. Kolik vás bude takový přechod stát? 

Myslím, že musíme investovat minimálně 500 milionů eur do roku 2040. 

Na konci února jste vydali emisi desetiletých dluhopisů v objemu půl miliardy eur. V korunách jde o sumu ve výši 13,2 miliardy. A jednalo se o relativně levné peníze. Je to způsob, jakým se chcete vydat i do budoucna z hlediska financování této transformace? 

EPIF je investiční firma. Doposud jsme vydali dluhopisy za 2,35 miliardy eur. Poslední úpis za půl miliardy eur naznačuje, že finanční komunita rozumí investičnímu potenciálu naší skupiny. A vnímá i roli, kterou budeme hrát v kontextu transformace k čisté energii.  

Vnímáte, že se rychlost transformace k uhlíkové neutralitě zvyšuje? Evropa nastavila cíle do roku 2050 a firmy se už předhánějí v tom, kdo doběhne do cíle dřív. Padají už i roky jako 2030.

Tuto situaci ovlivňují dva faktory. Tím prvním je politický konsensus napříč Evropskou unií a národními státy a tím druhým je investorská komunita. Když se podíváte na pojišťovny, dívají se velice pozorně na to, kolik emisí vypouštějí klienti, které pojišťují. A také nezapomeňme, že se zvyšuje poptávka po čisté Evropě ze stran jejích občanů. Uhlíková neutralita už není otázka zda, ale kdy. A každý měsíc se otázka “kdy” přibližuje stále víc. Nehledě na tyto změny energie musí zůstat dostupná pro konečné spotřebitele.

Zůstane energie - při tak silném investičním zatížení - stále dostupná?

Myslím, že pro koncového zákazníka ceny energií neporostou. Protože ceny mohou růst pouze v poměru s tím, jak bohatnou lidé, kteří energii konzumují. Nemůžete nechat lidi platit větší část svého rozpočtu za energie, to státy nedopustí. Takže se budeme zaměřovat buď na lepší technologie, nebo finanční dotace.

Není to vaše první, ale třetí zpráva o udržitelnosti. V čem se liší od těch předchozích?

Nejde o žádnou novinku. Novinkou je míra zrychlení celého procesu. Světový byznys postupně přešel na nové technologie a nové technologie mají tendenci být čistší než ty staré. Takže tím, jak se vaše firma vyvíjí a roste, roste také její efektivita z hlediska dopadu na životní prostředí. 

Přenos energie obecně generuje ztráty. Podařilo se vám zlepšit i tento technický nedostatek v rámci rozvoje? 

Důležitým zlepšením celého systému centrálního zásobování teplem je přechod na biomasu a energii z odpadu. Ale budoucnost také vidím v zachycování uhlíku. Ale to jsme ještě 15 let pozadu. Zajímavý projekt například funguje ve Velké Británii, kde v jedné z velkých elektráren na biomasu uskladňují uhlík pod zemí. 

Jak významná je pro vás tato technologie? 

Ekonomicky nám to zatím nevychází. Je příliš drahé dostávat uhlík pod zem. Ceny emisních povolenek však budou stoupat i nadále, takže se zvýší i cena výroby elektřiny. S tím, jak budou ceny stoupat a technologie na zachycování uhlíku zlevní, začne se rozšiřovat do celého světa. Jestli v té době budou stát emisní povolenky 100 nebo 150 eur, to nikdo neví. 

Ale nějakou debatu ohledně vývoje emisních povolenek v rámci EPIF vedete.

Emisní povolenky mají velký dopad na dekarbonizaci Evropy. Jejich problém je, že by jejich cena měla růst v souladu s tím, co se děje na trhu z hlediska technologií, což se bohužel neděje. Myslím, že povolenky porostou ještě tak deset let. Pokud jejich cena vyroste příliš brzy, vyvine se tlak na růst cen energií. Nikdo nebude provozovat elektrárnu se ztrátou. Pokud naopak jejich cena poroste příliš pomalu, nesplníme dekarbonizační cíle. A přestože věřím ve volný trh, nemyslím, že se povolenky pohybují na funkčním volném trhu. 

Jak to myslíte? 

Na tomto trhu se objevili investoři, kteří berou emisní povolenky jako spekulativní nástroj. S trochou nadsázky se z povolenek stává CO2 bitcoin. A do toho centrální banky pumpují peníze do ekonomiky v důsledku pandemie. Ty peníze následně hledají uplatnění, kde mohou. Například na trhu s emisními povolenkami.

Zpět k novým technologiím. Zachytávat uhlík chce celá Evropa, byznys také začíná stále hlasitěji zmiňovat vodík jako energii budoucnosti. Vy technologicky vodíkovou energetiku rozvíjíte. Jaký má potenciál? 

Na vodíku je shoda napříč trhem. A nejde jen o jeho nabídku. Vodíkové technologie dnes poptává ocelářský průmysl nebo zemědělství při výrobě amoniaku. Další vodíkové uplatnění bude v dopravě. Tam ale ještě nejsme. Spalovat vodík pro výrobu energie je strašně drahé. Vodík se tak bude rozvíjet několika směry. Takzvaný šedý vodík je ten, který známe dnes a který využíváme - nejběžnější typ. Ten se promění na modrý vodík díky jeho zachycení pod zemí. Tedy čistší typ vodíku. No a ten nejčistší typ je tyrkysový vodík, který vzniká extrakcí vodíku ze zemního plynu pomocí experimentálních technologií. Pak teprve můžete vyrábět zelený vodík. A tedy pouze v případě, že je vaše země plná energie z obnovitelných zdrojů.

Na Slovensku také experimentujete se syntetickým metanem.

Ano, tato technologie je ještě o krok dál než ukládání uhlíku. Metan je mnohem jednodušší na transport než vodík, můžete ho také lépe uchovávat. Díváme se na to, jak proměnit vodík v něco, co bude jednoduché na transport na větší vzdálenosti. Což je právě syntetický metan, který má podobné vlastnosti jako zemní plyn. 

Bude role Evropy v transformaci k uhlíkové neutralitě stěžejní i do budoucna?

Evropská unie je tady od toho, aby tlačila na ostatní. A z logiky věci EU tlačí vždy hodně. Je pak na jednotlivých národních státech, aby ji kontrolovaly. Takže v tom problém nevidím. Stále však čekáme na to, až se jaderná energie a zemní plyn stanou součástí evropské taxonomie. Zatím nejsou. Už si ale všichni uvědomují, že bez jádra a plynu nebude uhlíkově neutrální Evropa existovat. 

Ve společnosti EP Infrastructure drží podíl 69 procent Energetický a průmyslový holding vlastněný především Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem, kteří jsou zároveň spolumajitelé vydavatele deníku E15. Zbylý 31procentní podíl v EP Infrastructure vlastní konsorcium vedené společností Macquarie Infrastructure and Real Assets.

Gary Wheatley Mazzotti (59)
  • Je členem a místopředsedou představenstva ve společnosti EP Infrastructure.
  • Do skupiny EPH přišel z Vienna Insurance Group, kde byl členem představenstva a finančním ředitelem Kooperativy a České podnikatelské pojišťovny.
  • Dříve zastával také pozici Senior Investment Director a CFO divize PPF Private Equity, jakož i pozice CFO/ COO ve společnosti AAA Auto.
  • Vystudoval ekonomii na University of Reading ve Spojeném království a je také členem Institute of Chartered Accountants (ACA).

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video