ČEZ urychlí odchod od uhlí. Investuje desítky miliard do OZE | E15.cz

ČEZ urychlí odchod od uhlí. Investuje desítky miliard do obnovitelných zdrojů

Elektrárnu Prunéřov I ČEZ už odstavil. Další uhelné zdroje budou následovat.
Elektrárnu Prunéřov I ČEZ už odstavil. Další uhelné zdroje budou následovat.
• 
ZDROJ: E15 Michaela Szkanderová

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Polostátní energetická skupina ČEZ urychlí proces ústupu od uhlí. Do roku 2030 chce při každé vyrobené megawatthodině elektřiny vypouštět pouze 0,16 tuny oxidu uhličitého, což by znamenalo dvakrát rychlejší pokles emisí, než který prezentovala ještě loni. Celý transformační proces mají doprovázet masivní investice do obnovitelných zdrojů, které si vyžádají desítky miliard korun. Kromě přísné politiky Evropské komise k tomu energetického giganta čím dál více nutí také měnící se finanční prostředí, jehož hráči se začínají štítit uhelných aktiv.

V roce 2019 měl ČEZ takzvanou emisní intenzitu 0,36 tun uhelných emisí na megawatthodinu vyrobené elektřiny. „Tento poměr bude postupně snižovat zejména výstavba nových obnovitelných zdrojů a přechod klasických zdrojů na plyn, ale i jiná paliva, jako je biomasa,“ nastínil plány mluvčí skupiny Roman Gazdík. Například už letos chce ČEZ odstavit uhelnou elektrárnu Mělník III a nahradit ji plynovým a časem paroplynovým zdrojem. Podobný osud čeká také elektrárnu Dětmarovice.

Skupina ČEZ se do roku 2025 zároveň chystá vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 1,5 gigawattu a do roku 2030 navýšit výkon v bateriových úložištích na 300 megawattů. Připravovat se chce také na výstavbu malých modulárních jaderných reaktorů. Ty však do svého energetického mixu začlení nejdříve po roce 2040.

Část projektů v oblasti obnovitelných zdrojů je už v pokročilé fázi příprav. Nejdále je projekt Carpot, tedy solární elektrárna zastřešující velké parkoviště jaderné elektrárny Dukovany. „Jsme těsně před dokončením. Jde ale o menší elektrárnu, bude mít výkon jen o trochu více než 0,8 megawattu,“ sdělil šéf skupiny Daniel Beneš.

Analytika Fio banky Jana Rašku nastíněné plány nepřekvapily, a to vzhledem k neustále zdražujícím emisním povolenkám. „Lze předpokládat, že v budoucnu skupině zbydou jen tři páteřní uhelné elektrárny Ledvice, Tušimice a Prunéřov, zbytek čeká přestavba či odstavení,“ míní Raška s tím, že akcie by na nové informace měly reagovat růstem, a to zejména díky západoevropským investorům, kteří jsou na téma uhlí citliví.

Motivy k rychlejší transformaci ČEZ jsou zejména politika Evropské komise a tlak finančních trhů. Pro obnovitelné zdroje Evropská komise nachystala štědrou podporu v několika dotačních fondech a zároveň prostřednictvím emisních povolenek i emisních limitů snižuje rentabilitu uhelných zdrojů.

Čím dál kritičtější je přitom situace i na finančních trzích. Uhelnému byznysu už nechtějí půjčovat banky, které k takové politice tlačí jejich vlastníci. V poslední době navíc roste podíl ekologicky zodpovědných akciových fondů, které si vybírají akciové tituly na základě „ekologického ratingu“, a z jejich portfolia tak mizí společnosti jako ČEZ. Tento trend pro změnu tlačí samotní investoři.

Tlak zvenčí připouští i Beneš. „Snaha zabránit změnám klimatu je celosvětovou prioritou a společenský i politický tlak na energetiku roste. I proto zrychlujeme naplňování naší strategie a přizpůsobujeme řízení firmy rychle se měnícímu prostředí, abychom i nadále vytvářeli dlouhodobě udržitelné hodnoty důležité pro celou společnost,“ vysvětluje Beneš.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah