Bělorusko oficiálně uvedlo do komerčního provozu první blok své jaderné elektrárny. Upozornila na to ruská státní společnost Rosatom, která elektrárnu postavila. Proti první jaderné elektrárně v Bělorusku ale hlasitě vystupuje hlavně Litva, která se obává o její bezpečnost.
Start oficiálního komerčního provozu znamená, že byly ukončeny všechny stavební, montážní, spouštěcí a testovací práce, všechny zkoušky a povolovací řízení. Blok nyní bude vyrábět elektřinu v normálním provozu.
„Běloruským kolegům jsme předali symbolický klíč od prvního jaderného bloku v zemi a mohu s jistotou říci, že se Bělorusko stalo majitelem jednoho z nejmodernějších a nejbezpečnějších jaderných bloků na světě,„ uvedl v prohlášení prezident společnosti IK ASE, inženýrské divize Rosatomu, Alexandr Lokšin. IK ASE má na starosti stavbu a spouštění elektrárny. „Tento klíč budou potřebovat zase až za 80 let, až se bude elektrárna zavírat,“ dodal.
Elektrárna se nachází blízko města Astravec, ani ne 50 kilometrů od hlavního města Litvy Vilnius. Právě Litva proti elektrárně dlouhodobě vystupuje, pohlíží na ni jako na hrozbu pro svou národní bezpečnost a po jejím spuštění zastavila dovoz elektřiny z Běloruska. Rosatom ale výhrady Litvy odmítá a tvrdí, že zařízení odpovídá nejvyšším mezinárodním standardům.
Výstavbu elektrárny financovala Moskva prostřednictvím úvěru deseti miliard USD (207,9 miliardy korun). Elektrárna má dva reaktory, každý o výkonu 1200 megawattů. Druhý reaktor by měl být připojen k síti v roce 2022. Část zařízení dodaly také české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.
Spouštění prvního bloku elektrárny odstartovalo loni na počátku srpna, kdy začalo zavážení paliva do reaktoru. Na počátku listopadu byl blok připojen k přenosové soustavě a začal do ní dodávat první elektřinu. Ke konci prosince pak vstoupil do zkušebního provozu. Na začátku června pak Bělorusko schválilo vstup bloku do komerčního provozu.
Bělorusko bylo spolu s Ukrajinou v roce 1986 tvrdě zasaženo katastrofou v Černobylu. Šok z této události je v Bělorusku stále hluboký, lidé mají zdravotní následky i desítky let po havárii. Toto bolestivé dědictví podnítilo opozici proti stavbě jaderných elektráren v Bělorusku. Představitel běloruské opozice Andrej Sannikov loni uvedl, že elektrárna je „geopolitickou zbraní“ pro prezidenta Alexandra Lukašenka a Kreml proti Evropské unii a „radioaktivním nebezpečím pro Bělorusko a Evropu“.
Dana Drábová: Rusko bych z tendru na Dukovany vyřadila:
