Částečná náhrada uhlí biomasou je podle něj ekonomicky výhodná. „Bránili bychom tím vysokému nárůstu cen tepla,“ uvedl Barrieux. Emise oxidu uhličitého ze spalování uhlí se totiž budou teplárnám vzhledem k evropské regulaci stále více prodražovat a promítat právě v cenách tepla.
Většímu využívání biomasy v teplárenství zatím brání česká pravidla, která dávají přednost podpoře výroby elektřiny na úkor mnohem účinnější výroby tepla. „Jde o to, aby se lesní štěpka využívala efektivně,“ říká ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Právě elektrárny ale fakticky vysávají dřevní biomasu čistě na produkci elektřiny, ani kombinovaná výroba elektřiny a tepla z biomasy se nevyplácí. O budoucím způsobu využívání biomasy mají v příštích týdnech rozhodovat poslanci, kteří budou projednávat nový zákon o podporovaných zdrojích energie.
Barrieux upřesňuje, že dvacet procent uhlí je možné nahradit biomasou z českých zdrojů, navýšení o dalších deset procent už by podle něj šlo z dovozu, protože Česko nemá k dispozici rozsáhlé plochy pro pěstování energetických rostlin. „Dalkia má možnosti, jak využívat půdu v Polsku a na Ukrajině pro pěstování biomasy,“ řekl.
Podle asociací obnovitelných zdrojů a zemědělců je však dostatek půdy pro účelově pěstovanou biomasu i v Česku. Viceprezident Agrární komory Bohumil Belada připomíná studii, podle níž je možné při stoprocentní soběstačnosti v potravinách využívat 900 tisíc hektarů půdy pro produkci biopaliv, bioplynu i biomasy. Zemědělci by se tak mohli více zaměřit i na pěstování speciálních odrůd obilnin jako žito nebo tritikále, šťovíku nebo rychle rostoucích dřevin. I v tomto případě ale platí, že stávající pravidla nedávají farmářům dostatečnou motivaci.
Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík jako představitel asociací obnovitelných zdrojů zdůrazňuje, že kromě efektivnějšího využívání dřevní biomasy je důležité, aby v Česku konečně vznikl trh právě s účelově pěstovanou biomasou. Dovoz biomasy nepodporuje, protože nenabízí alternativu českému zemědělství, a navíc je kvůli nárokům na přepravu méně výhodný pro životní prostředí.
Skeptický je i Martin Hájek z Teplárenského sdružení, nicméně třeba dovoz z Polska by pro severomoravskou Dalkii podle něj smysl dával. Bohumil Belada upozorňuje, že zatím se paradoxně vyváží biomasa opačným směrem z Česka do Polska.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
