Jednání o definitivní podobě chystané nové emisní normy Euro 7 se chýlí ke konci. Pro automobilky, jež v Evropě vyrábějí významný podíl menších vozů, je zcela klíčová. Tolerance vypouštěných emisí, způsob jejich měření a termín, od kdy má norma platit, rozhodnou o tom, jak dlouho ještě bude možné dodávat levnější vozy na trh a o kolik se prodraží. Skupině evropských států včetně České republiky se sice již dříve podařilo znemožnit přijetí původního návrhu Evropské komise, kvůli kterému by například Škoda Auto musela zrušit výrobu modelů Fabia, Scala a Kamiq, „vyhráno“ protestní hlasy ale zdaleka nemají. Jak bude norma vypadat, má vyplynout z jednání na evropské půdě v příštích měsících.
„Aktuálně probíhá jednání v pracovní skupině pro technickou harmonizaci, kde je předložen čtvrtý kompromisní text návrhu. V Radě EU je ambice dofinalizovat pozici již v září, v Evropském parlamentu se harmonogram mírně posunul, plénum by mělo schválit pozici parlamentu na prvním listopadovém zasedání,“ uvádí ministerstvo dopravy.
Právě jednání Rady EU považuje rezort ministra Martina Kupky (ODS) za nejdůležitější, protože její pozicí se bude řídit i současné španělské předsednictví.
„Další projednávání návrhu bude pokračovat ve druhém pololetí během španělského předsednictví, které v průběhu léta představilo nový – v pořadí čtvrtý kompromisní návrh Rady, který plně nereflektuje požadavky automobilového průmyslu. Pozice relevantních výborů Evropského parlamentu je v tomto ohledu racionálnější. Ve druhé polovině roku by mělo dojít k hlasování v Evropském parlamentu a přijetí pozice Rady,“ uvádí tiskové oddělení Škody Auto. Tuzemská automobilka proti původní normě ostře protestovala a varovala před hrozícím uzavírání celých závodů a rušení tisíců pracovních míst.
Proti původnímu návrhu se vymezily vedle Česka i státy jako Bulharsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Polsko, Rumunsko či Slovensko, které drží blokační menšinu – pokud by hlasovaly proti zavedení normy, neprošla by. Německo ve výčtu stále nefiguruje.
„Toto téma je podle našich informací stále předmětem diskuzí v rámci německé vládní koalice. Pokud se ale podíváte na vyjádření německého ministra dopravy Volkera Wissinga, naleznete v nich soulad s pozicí naší i dalších obdobně smýšlejících států,“ dodává ministerstvo dopravy. Původní návrh počítal s tím, že pro osobní vozy začne norma platit od poloviny roku 2025. Česko navrhuje lhůtu čtyř let mezi dokončením normy a její účinností. Spolu s dalšími státy také upozorňuje, že není jasné, zda a jak by bylo možné některé metody měření emisí uskutečňovat.
„Nyní neexistuje spolehlivá a dostupná technologie, která by umožnila měřit například emise z brzd, nebo není vyvinut palubní monitorovací systém, takzvaná aplikace On-Board-Monitoring, která by v reálném čase měřila emise vozidla,“ konstatoval dříve ministr Kupka.
Norma bude pro automobilky důležitá nejen proto, že zásadně ovlivní možnosti výroby menších aut, ale i proto, že nastaví „pravidla hry“ až do roku 2035, po kterém nemá být možné dál prodávat nové automobily se spalovacími motory. Podle Sdružení automobilového průmyslu ale o její konečné podobě není zdaleka rozhodnuto. K finální ratifikaci Euro 7 má podle jeho odhadu dojít začátkem roku 2024.
Pokud by výrobci neměli dostatek času na přizpůsobení regulacím, podle sdružení by jim mohly chybět peníze na úspěšný přechod na výrobu plně elektrických vozů. Na změnu se nicméně už nyní automobilky i dodavatelé v Česku připravují.
„Za důležité přesto považujeme, aby i v současné rozpočtově složité době vláda našla způsob, jak do Česka přilákat strategické projekty zaměřené na výrobu baterií, čipů, výkonové elektroniky a dalších komponent pohonů bateriových vozidel, které pomohou doplnit komplexní automobilový dodavatelský řetězec. Pro budoucnost průmyslu je nezbytné zajistit dostatek dostupné a zelené energie, navýšení podpory vědy, výzkumu a inovací a plné využití dostupných evropských zdrojů,“ dodává Sdružení automobilového průmyslu.
Regulace zohledňující výrobu menších vozů je významná i z pohledu české ekonomiky jako celku, na němž se autoprůmysl podílí z asi deseti procent. Z 1,2 milionu vozů, které v Česku ročně vyrábí hlavně Škoda Auto, nošovická Hyundai a kolínská Toyota, by po přijetí původní varianty Euro 7 nebylo možné zhotovit tři sta až čtyři sta tisíc menších a cenově dostupnějších automobilů.
Původní přísná varianta Euro 7 by dle sdružení, Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory zasáhla až patnáct procent české ekonomiky, snížila její výkonnost o dvě až tři procenta a nepříznivě dopadla až na sedm set tisíc zaměstnanců či OSVČ. O kolik méně závažné dopady bude mít kompromisnější verze, ukážou příští měsíce.
