Projekt chce na začátku příštího roku předložit ke schválení vládě a samosprávám společnost Bratislava Schwechat Pipeline (BSP), jejímž majoritním akcionářem je státní firma Transpetrol. Investice však s sebou nese i kontroverze. Projekt odmítají ochránci životního prostředí i komunální poslanci. V žaludku jim leží zejména to, že část ropovodu má procházet přímo přes Bratislavu. Trubky by se měly zakopat v městské části Petržalka.
„Pro občanské sdružení Ne ropovodu je prioritou ochrana vodních zdrojů a pitné vody jako takové. Proto preferujeme trasování ropovodu takzvaným Karpatským koridorem,“ říká aktivista Miroslav Dragun. Karpatský koridor by počítal se stavbou přes odlehlé neobydlené oblasti na Záhoří. „Z ekonomického, ale i ekologického hlediska je velký rozdíl provozovat sto a dvacet kilometrů dlouhou trasu, takže v tomto případě je Karpatský koridor opravdu horší alternativou,“ oponuje Róbert Nemcsics, prokurista BSP.
Proti projektu se však ohrazují i partneři BSP. Snad nejvíce slovenská rafinerie Slovnaft. Majoritní akcionář BSP státní Transpetrol přitom vydělává zejména na spolupráci se Slovnaftem. Pokud se ropovodné napojení na Rakousko postaví, posílí se zejména pozice OMV, rakouského konkurenta Slovnaftu. Slovenská rafinerie totiž nedokáže zpracovat ropu z rakouského ropovodu. Naopak OMV věří v zisky z obchodů s těžkou ropou z Družby.
Představitelé Slovnaftu vyčítají BSP i nejasnou komunikaci s veřejností. „Dosud nebyly zveřejněny ekonomické propočty, které by jasně deklarovaly výhodnost takového propojení pro stát a jeho občany,“ konstatoval mluvčí Slovnaftu Anton Molnár.
Firma BSP bude muset přesvědčit i samosprávu. Ta má v popisu práce odsouhlasit nový územní plán i stavební povolení. Hlasování na městském zastupitelstvu se kvůli regionálním volbám posunulo na neurčito. Představitelé města totiž nechtěli, aby byla tematika výstavby ropovodu zneužita k politickým účelům.
