Írán má ambice předstihnout Rusko a stát se do tří let světovou trojkou v těžbě ropy. Podle šéfa ZKL Jiřího Prášila jsou tyto plány bezprostředně závislé na odvolání sankčních opatření a rychlém zapojení země do mezinárodního obchodu a bankovního systému SWIFT. „Každopádně se už nyní jedná o velice atraktivní trh, na kterém nesmíme jako dominantní vývozce chybět,“ uvedl Prášil.
Podle Prášila je uzavření dohody se společností Modiran Sanat Karamad klíčovým krokem k tomuto cíli. Obchodování v Íránu má však řadu specifik, která je nutné dodržovat. To neplatí pouze u kulturních odlišností, ale také o způsobu vedení obchodních jednání a přístupu k obchodu obecně.
„Zde je důležitým předpokladem získání důvěryhodnosti, trpělivost, pochopení složitostí, ve kterých se země a zejména její občané nacházejí a snažit se řešit problémy, které se nám mohou jevit jako irelevantní,“ objasnil manažer obchodu pro Írán Petr Hlavinka.
Dalším specifikem, které se týká i ložisek, je způsob prodeje. Ten se v každém městě obvykle koncentruje do jednoho místa, což je typické pro některé asijské či africké země. Pokud firma prodává ložiska, je nutné, aby měla maloobchodní pobočku v ulici, v níž je možné koupit jen a pouze ložiska.
Na takové ulici je možné se dnes v Íránu setkat se všemi světovými značkami, ale i s těmi, které jsou v Evropě absolutně neznámé. „Bohužel izolovanost trhu v kontrastu s obrovským počtem značek a obchodů nabízející ložiska světových leaderů dává tušit problém, kterému je íránský trh nucen čelit - z 95 procent je Írán zaplaven padělky. To se bohužel týká i značky ZKL,“ nastínil Hlavinka.
Podle něj je tento problém v rámci světové globalizace obtížně řešitelný. „S majitelem firmy Modiran Sanat Karamad se tento problém snažíme řešit na dvou úrovních: obchodní a technické. Tedy otevřít do Íránu jeden kanál a garantovat takto originalitu produkce a zároveň se snažit dát zákazníkům možnost si originalitu produkce ověřit,“ uzavřel Hlavinka.
| Historie společnosti ZKL |
|---|
| Ze závodu ZKL Klášterec nad Ohří vznikla po roce 1990 samostatná akciová společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem zůstal stát. V brněnském Zetoru se v mezidobí oddělila výroba ložisek od traktorové výroby. Později se výroba soudečkových ložisek vyčlenila do ZKL Brno. Tato společnost se v roce 1998 stala většinovým vlastníkem ZKL Klášterec nad Ohří a od listopadu téhož roku byly připojeny závody VTL Hanušovice, dnes ZKL Hanušovice. |
| Do koncernu ZKL dnes spadá šest českých společností a pět zahraničních zastoupení. Firma je největším výrobcem velkorozměrových soudečkových, speciálních a dělených ložisek ve střední Evropě. Loni zvýšila obrat meziročně o pět procent na 1,57 miliardy korun, provozní zisk stoupl o 40 procent na 52 milionů. Podniku vzrostly prodeje mimo jiné v zemích střední Evropy včetně České republiky, dále v Indii a Jižní Americe. Podíl exportu na tržbách loni dosáhl 80 procent. |
