Alibaba, Calzedonia, Emirates Airlines, Globus, Lacoste, Raiffeisen Bank International, Tencent, UniCredit nebo Wienerberger. Mimo jiné i do společnosti těchto významných firem se dostal nepříliš známý brněnský výrobce soustruhů TDZ Turn. „Vděčí“ za to prestižní Yaleově univerzitě, která TDZ zařadila jako jedinou společnost z České republiky na ostře sledovaný seznam firem, které dál bez omezení obchodují na ruském trhu. TDZ tvrzení výzkumníků odmítá, už dříve ale podnik čelil kritice za to, že se jeho stroj objevil v ruské továrně na balistické rakety.
Výzkumníci uvádějí, že od únorové invaze ruské armády na Ukrajinu sledují reakce více než dvanácti stovek společností, které v Rusku působily. Více než tisícovka z nich už měla veřejně ohlásit, že dobrovolně omezuje působení na tamním trhu, a to ve větší než nezbytné míře, jež vyplývá z mezinárodních sankcí. Řada firem má ale v Rusku dál bez omezení obchodovat. Mezi takovými se objevuje i tuzemský TDZ Turn.
„Americká soukromá univerzita Yale, dříve považována za prestižní školu, se pravděpodobně vydala cestou amatérismu a bulváru. Do anexe Krymu pro nás Rusko bylo významným trhem, nicméně po amerických sankcích od roku 2014 jsme obchod do Ruska omezili na minimum, a to pouze do firem nepodléhajících sankcím,“ tvrdí TDZ.
Není to poprvé, co společnost sklízí kritiku za ruské konexe. V červenci například Deník N upozornil, že firma exportovala speciální soustruh do krasnojarského závodu Krasmaš. Právě zde se vyrábějí i mezikontinentální rakety schopné nést jaderné hlavice. Zjištění deníku potvrdila i ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu. K porušení sankcí omezujících vývoz do Ruska podle ministerstev ale nedošlo, protože k vývozu soustruhu došlo před zavedením zákazu.
Podle nezávislého novináře Kamila Galeeva je právě ta část výroby, při níž se využívá soustruh od TDZ Turn, „úzkým hrdlem“ v ruském řetězci produkce balistických raket. S odkazem na Twitteru zveřejněné dokumenty Galeev uvádí, že dodávky z TDZ Turn směřovaly do krasnojarského závodu přes prostředníka KR Prom, a to až do roku 2019. Tedy i pět let po ruské anexi Krymu, kterou TDZ zmiňuje jako moment, po kterém firma omezila obchod s Ruskem na minimum.
“Americká soukromá universita Yale, dříve považována za prestižní školu, se pravděpodobně vydala cestou amatérismu a bulváru.” Brněnské firmě TDZ Turn se nelíbí, že se ocitla na seznamu firem, které obcházejí protiruské sankce. @kamilkazani vysvětluje jak. https://t.co/k1sZjlGD9mhttps://t.co/3TxnvC6NLK
— Jakub Szántó (@JakubSzanto) September 9, 2022
TDZ odmítá veškerá nařčení s tím, že v Rusku neměla a nemá kancelář či zaměstnance a napřímo v Rusku nikdy nepůsobila. Uvádí také, že řada dalších českých významných firem v Rusku dál otevřeně či skrytě působí a na seznamu nefiguruje.
V sekci českých firem, které podle výzkumníků nijak neomezily ruský byznys, je TDZ osamoceno. Další trio tuzemských společností však podle výzkumníků v Rusku dál obchoduje, byť „alespoň“ odložilo plánované investice, vývoj a marketing. „Yale“ jmenuje dodavatele dmychadel Kubíček VHS, výrobce čerpací techniky Sigma Group a producenta soustruhů Toshulin. Společnosti na dotazy deníku E15 do vydání článku nereagovaly.
Naopak v sumáři českých společností, které měly dočasně téměř či kompletně zastavit veškeré operace v Rusku a nevylučují možný návrat na tento trh, se objevuje například Avast, Budweiser Budvar, Jablotron, Plzeňský Prazdroj či Škoda Auto. Že by se například česká automobilka mohla v budoucnu vrátit do Ruska, připustil v rozhovoru pro deník E15 i člen jejího představenstva Martin Jahn.
Odborníci na marketing a vztahy s veřejností upozorňují, že spojitost se sankcionovaným Ruskem mohla mít pro byznys firem vážné následky v prvních měsících ruské invaze. V poslední době ale pozornost spotřebitelů polevuje.
„Zpočátku masivní zájem však polevuje i v zahraničí, nejen v Česku. Záleží na tom, s čím firma obchoduje a kdo jsou její zákazníci. Pokud se odbyt v Rusku vyplatí, tedy přinese víc peněz než v Česku, tak už je to pak jenom o svědomí a odpovědnosti vlastníků, potažmo managementu. Některým zákazníkům bude setrvání firem v Rusku dál vadit a nebude snadno obhajitelné,“ míní marketér Daniel Dočekal.
Zvláště na Západě byl tlak na velké korporace tak velký, že raději ukončily své aktivity v Rusku, připomíná poradce vlády Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BHS Securities Štěpán Křeček. „U menších společností, které nejsou veřejně příliš známé, může být reputační riziko menší než potenciální výnosy ze setrvání na ruském trhu. Nicméně firmy, které budou dál obchodovat s Ruskem, se musejí připravit na četné komplikace plynoucí ze sankcí i možnou nechuť k další spolupráci ze strany odběratelů a jiných partnerů,“ říká Křeček.
„V zásadě lze říci, že s Ruskem vedeme ekonomickou válku a mnozí lidé nemají žaludek na to, aby se podíleli na podpoře našeho nepřítele. Ti, co na to žaludek mají, na tom mohou krátkodobě profitovat, ale nevěřím tomu, že by se jednalo o dlouhodobě rozumnou strategii,“ dodává ekonom.
To ilustruje i zkušenost majitele tuzemské reklamní agentury RobertNemec.com Roberta Le Veneura. „Znám firmu, která chtěla ještě v dubnu vyvézt do Ruska zboží za několik desítek milionů korun. Přesvědčily ji až banky a pojišťovny, které firmě řekly, že by s ní musely přestat dělat byznys. Možná by vývozce nemusel nic porušit. Ale vládní orgány různých států by se pak šťouraly v úvěrujících a pojišťujících institucích a do toho se jim nechce. Nemluvě o tom, že pro banku a pojišťovnu by to bylo větší reputační riziko než pro malou firmu,“ tvrdí Robert Le Veneur.
