Komise chce zpřísnit především limit pro oxidy síry – látky, které vyvolávají kyselé deště. Oproti limitům, jež začnou platit od roku 2018, by nové hodnoty měly být více než třikrát nižší. Platit by začaly od roku 2025.
„Limit je dělán pro vysoce kvalitní černé uhlí, pokud by tento návrh prošel, hnědé uhlí ve zdrojích do padesáti megawattů spalovat nepůjde. Problémy by mohly mít i zdroje na biomasu,“ připomíná ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Řada tepláren se teprve chystá na plnění limitů po roce 2018. „U našeho uhelného zdroje připravujeme úpravu kotle. Výši investice jsme zatím nestanovili,“ uvedl Milan Sekyrka, ředitel Klatovské teplárny. Ministerstvo životního prostředí při přípravě vyhlášky, která stanoví emisní limity, odhadovalo, že náklady u větších spalovacích zdrojů mohou dosahovat desetimilionů korun. Pro řadu uhelných zdrojů by tak v případě schválení přísnějších limitů od roku 2025 bylo výhodnější uhelný kotel nemodernizovat a přejít na jiné palivo. U zemního plynu například komise s emisními limity hýbat nechce. Plyn je ale dražší než uhlí, což by se promítlo do cen tepla.
Komise návrh směrnice představila jako jedno z opatření na zlepšení kvality ovzduší. Špinavý vzduch podle bruselských výpočtů působí v Evropě ročně škody okolo 23 miliard eur. Čistší ovzduší, jež mají nová opatření přinést, by naopak znamenalo přínosy pro lidské zdraví a následně i pro ekonomiku ve výši čtyřiceti miliard eur.
| Program Čisté ovzduší pro Evropu |
|---|
| Součástí nových opatření pro boj Evropské komise se znečištěním ovzduší je program Čisté ovzduší pro Evropu, který má zajistit plnění už existujících cílů pro emise znečišťujících látek v následujících letech. Opatření se týkají například snižování emisí škodlivých plynů v městské dopravě. Tento program doplňují návrhy směrnice na snížení znečištění ze středně velkých spalovacích zařízení a směrnice o národních emisních stropech, která počítá s přísnějšími národními emisními stropy pro šest hlavních znečišťujících látek. |
