Na energetické burze nastal nečekaný obrat, když se cena elektrické energie vrátila na předkrizovou úroveň. Přestože je spotřeba kvůli útlumu ekonomiky stále zhruba o šest procent nižší než loni, velkoobchodní cena se dostala na 45 eur za megawatthodinu, tedy na úroveň z první poloviny března.
Cena elektřiny v posledních týdnech roste navzdory očekávání, že kvůli nižší spotřebě zůstane levná až do konce roku. „Příčiny vnímám do jisté míry jako psychologické – stejně jako na kapitálovém trhu lidé věří, že to nejhorší už mají ekonomiky za sebou. Sám tak optimistický nejsem,“ řekl k vývoji na burze analytik společnosti ENA Jiří Gavor s tím, že částečně lze růst cen silové elektřiny vysvětlit i rostoucí cenou emisních povolenek.
Náklady na vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého do ovzduší se v posledních dnech dokonce vyšplhaly na letošní maximum a nyní se povolenka prodává za 26,4 eur. Naposledy byla cena na této úrovni loni v prosinci.
Analytik Finlord Boris Tomčiak si proto myslí, že s ohledem na další rostoucí náklady spojené s výrobou elektřiny může být růst cen založen na pevných, nikoli na psychologických základech. „Rostoucí náklady je přitom třeba brát komplexně. Kromě cen emisních povolenek jde například také o vysoké investiční náklady do obnovitelných zdrojů,“ míní analytik, podle něhož byl březnový prudký pokles způsoben panickými výprodeji.
„I při této nižší spotřebě je cena vzhledem ke stále rostoucím nákladům tam, kde má být. A v budoucnu ještě poroste. Jednak kvůli zvýšené spotřebě, jednak kvůli odstavení mnoha německých elektráren, jejíž výroba je pro cenotvorbu klíčová,“ odhaduje Tomčiak.
Podobně se vyjadřuje ředitel tradingu MND Martin Pich. „Trh reaguje na vyjádření čelních představitelů EU o dalším zostření klimatických cílů. Po této rétorice se objevily dokonce prognózy, podle nichž cena povolenek může do pěti let vyrůst až na padesát eur za tunu,“ sdělil.
Jasněji mají analytici v tom, jak nynější vývoj ovlivní budoucí podobu energetiky. „Vzhledem k tomu, že velkoobchodní cena plynu klesá už několikátý rok po sobě, je jasné, že rostoucí ceny emisních povolenek ještě více urychlí přechod z uhlí k plynu,“ je přesvědčen analytik společnosti ENAS Vladimír Štěpán.
Nízká cena plynu je podle odhadů způsobená silným přebytkem na trhu. Pro investory je navíc plyn jako palivo výhodný i z dalšího důvodu. Na rozdíl od uhlí u něho nehrozí riziko zpřísňujících se emisních limitů ani vývoj cen emisních povolenek. Plynové zdroje totiž oproti uhelným elektrárnám vypouštějí zhruba polovinu oxidu uhličitého.
„Elektrárny, které se rozhodnou dál fungovat a zároveň budou muset modernizovat, mají čím dál jasnější signály, jaké palivo by jejich budoucí kotel měl spalovat,“ doplnil Gavor.
Vyšší podíl plynových elektráren v energetickém mixu by však podle ministerstva průmyslu zároveň znamenal větší závislost na Rusku, které je hlavím dodavatelem plynu v Evropě. I kvůli tomu se rezort chystá nadále rozvíjet jadernou energetiku.
