Češi mění budoucnost osvětlení

Českým výzkumníkům se podařilo zásadně vylepšit výrobu syntetických monokrystalů, které se používají ve světlo emitujících diodách (LED) a laserových diodách (LD)

Českým výzkumníkům se podařilo zásadně vylepšit výrobu syntetických monokrystalů, které se používají ve světlo emitujících diodách (LED) a laserových diodách (LD) Zdroj: Crytur

Českým výzkumníkům se podařilo zásadně vylepšit výrobu syntetických monokrystalů, které se používají ve světlo emitujících diodách (LED) a laserových diodách (LD)
Českým výzkumníkům se podařilo zásadně vylepšit výrobu syntetických monokrystalů, které se používají ve světlo emitujících diodách (LED) a laserových diodách (LD)
Českým výzkumníkům se podařilo zásadně vylepšit výrobu syntetických monokrystalů, které se používají ve světlo emitujících diodách (LED) a laserových diodách (LD)
Českým výzkumníkům se podařilo zásadně vylepšit výrobu syntetických monokrystalů, které se používají ve světlo emitujících diodách (LED) a laserových diodách (LD)
Českým výzkumníkům se podařilo zásadně vylepšit výrobu syntetických monokrystalů, které se používají ve světlo emitujících diodách (LED) a laserových diodách (LD)
22
Fotogalerie

Českým výzkumníkům se podařilo zásadně vylepšit výrobu syntetických monokrystalů, které se používají ve světlo emitujících diodách (LED) a laserových diodách (LD). Ty mají při využití takto vyrobených monokrystalů mnohem lepší vlastnosti, hlavně pak vyšší zářivost, méně se zahřívají a mají delší životnost. „Nyní díky tomu vznikají zcela nové koncepty světelných zdrojů. U některých již máme ověřenou životnost přes 100 tisíc hodin,“ uvedl pro deník E15 Jan Kubát z firmy Crytur.

Objev byl společnou prací inženýrů právě z turnovské firmy Crytur, z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a společnosti Varroc Lighting Systems. Firma Crytur si již výrobní postup v Česku patentovala, v řadě dalších zemí probíhá patentové řízení.

Výzkumníci hledali vhodný materiál pro vytvoření monokrystalu. Nakonec vypracovali postup pro výrobu pokročilého luminoforu s oxidickými monokrystaly. „Vyvinuli jsme také uspořádání světelného zdroje s využitím skleněného optického vlákna, které umožňuje dosáhnout prostorového oddělení elektronické a světlené části zdroje,“ vysvětlil základ výzkumu Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Podle něj je to velmi vhodné například pro speciální aplikace v oblasti bezpečnosti. „Tím je řešení předurčeno k použití například do prostor s rizikem výbuchu,“ dodává.

„Jsme jediní na světě, kdo něco takového z materiálu monokrystalického granátu dokáže. Vývoj probíhal v co nejužší spolupráci s potenciálními zákazníky. Ti zároveň prováděli testování,“ dodal Jan Kubát, který deníku E15 také potvrdil, že s touto inovací Crytur nyní oslovuje hlavně firmy v Evropě, snaží se ale také rozvinout své působení v Asii a v USA. Výzkum podpořila grantem zhruba 18 milionů korun Technologická agentura ČR, která spolupráci firem a výzkumných ústavů koordinovala.

V současnosti nacházejí uplatnění monokrystalické luminofory mimo jiné ve výkonných projektorech. „V budoucnu budou ve většině světelných aplikací dominovat elektroluminiscenční zdroje světla. Tento technologický skok bude představovat zásadní změnu ve všech osvětlovacích systémech,“ předpověděl předseda TA ČR Petr Konvalinka.