Firma jedná v Mongolsku o třech dalších průzkumných licencích. Pokud by pak získala svolení k těžbě i zde, kontroloval by český kapitál naleziště se zásobami kolem 120 tisíc tun uranu. To je zhruba tolik, jako Česko vytěžilo za celou svou historii. „Konkurence naší firmou trochu pohrdala, o to jsme ale měli lepší východisko,“ uvádí šéf Uranium Industry Milan Klečka o jednáních s mongolskou vládou.
Dohodě předcházel červencový nákup průzkumných licencí od kanadské těžební firmy Denison Mines za 20 milionů dolarů. „Uranium Industry cílí na uranová ložiska v zemích, se kterými má Česko historicky blízké vztahy,“ říká David Cates, šéf Denisonu, který se po obchodu s českou firmou z Mongolska stáhl.
Cenné zkušenosti
Přednostní právo na nákup vytěžené suroviny má podle smlouvy Česká republika. Firma hodlá uran nabídnout nejprve ČEZ, pokud by z obchodu sešlo, putoval by artikl na komoditní burzu. „V takovém případě by bylo možné očekávat zájem především ze strany Indie a Číny,“ dodává Klečka.
Podle něho pomohla k získání těžebních práv vedle letité zkušenosti Česka v oboru i reputace českého státního podniku Diamo a jeho zkušenosti s rekultivací uranových dolů po ukončení těžby. S přípravnými pracemi začne český těžař příští rok na jaře. Důl s životností 15 let by měl za současných tržních podmínek vydělat kolem čtvrt miliardy dolarů.
Návrat k růstu
Uran přitom svým těžařům v uplynulé dekádě příliš radosti nenadělal. Zatímco v roce 2007 se libra váhy radioaktivní suroviny prodávala i za 140 dolarů, od globální finanční krize do současnosti propadla cena zhruba o tři čtvrtiny. V posledním roce se ale situace v uranovém byznysu mění. Radioaktivní prvek je tak uprostřed léta dokonce jedinou komoditou na světě, které se nejen vyhnul v posledním roce pokles cen, ale která vzbuzuje růstové naděje.
Od loňského léta vzrostla cena uranu o 27 procent, surovina pro výrobu jaderného paliva do elektráren se tak stala suverénně nejvýnosnější komoditou. Vedle většího zájmu o jádro ze strany velkých asijských ekonomik pomáhají komoditě rovněž plány některých vlád na zvýšení strategických zásob této suroviny.
Cena uranu v posledních pěti letech
„Vláda má v plánu vytvořit během příštích několika let zásobu 15 tisíc tun uranu,“ uvedl v závěru července s odvoláním na nejmenovaného vysokého úředníka indické vlády tamní deník Sunday. „Zástupci indické vlády sondovali možnosti získání licence na těžbu mongolského uranu,“ potvrdil indický apetit i Milan Klečka, šéf české těžařské firmy Uranium Industry, která jako první zahraniční hráč v Mongolsku v příštím roce chystá spuštění důlních prací.
„Poptávka po uranu dlouhodobě poroste. Japonsko je připraveno restartovat svůj jaderný průmysl, více suroviny budou v příštích letech potřebovat i Čína, Indie a Jižní Korea,“ soudí uranový expert Michael Allison pro portál Seeking Alpha. Podle prognóz zámořské finanční skupiny H. C. Wainwright & Co. zdolá cena uranu ještě letos padesátidolarovou hranici. To by při nynějších cenách pod 40 dolarů za libru znamenalo více než čtvrtinový růst.
