„Z pohledu bezpečnostních zájmů České republiky lze označit počty ruských zpravodajských důstojníků v řadách ruské diplomatické mise (či ruských cestujících zpravodajských důstojníků, takzvaných turistů) v České republice za velmi vysoké,“ píše BIS ve zprávě. Rusové jsou podle ní navíc schopní případné „personální potíže“ řešit velmi rychle díky volnému pohybu v schengenském prostoru.
Podobné poznatky má Vojenské zpravodajství, podle kterého byla loni na českém území nejaktivnější ruská rozvědka, i když proti předchozím rokům její činnost ve vztahu k ministerstvu obrany klesla. Jde jí podle Vojenského zpravodajství hlavně o získávání ekonomických a politických kontaktů, stejně jako čínským tajným službám.
Na značný počet špionů z Ruska upozorňovala BIS již v několika předchozích výročních zprávách. Podle zpravodajců je dlouhodobě hlavní činností ruských a čínských špionů budování a posilování vlivu v hospodářské a politické oblasti a také ekonomické zpravodajství.
Významné prý byly snahy ruských firem o vstup do české energetiky, zejména do jaderného, ropného a plynárenského sektoru. Podle BIS se ruské firmy snažily o podniky zajišťující energetickou bezpečnost v Česku. „Tato snaha ruských společností byla v některých případech provázena netransparentními postupy souvisejícími s úzkým propojením mezi ruskou státní administrativou a ekonomickými strukturami,“ upozornila BIS.
Místo boje proti terorismu vlastní zájmy
Kontrarozvědka uvedla, že dlouhodobým problémem hlavně státních zaměstnanců je „způsob a povaha kontaktů“ s příslušníky zahraničních bezpečnostních složek. Ačkoliv to zprvu nemusí být patrné, může prý dojít k bezpečnostnímu riziku. Jako příklad zpravodajci uvádějí ruskou Federální bezpečnostní službu (FSB), která je pokračovatelem sovětské KGB.
„Působí sice primárně jako federální policejní sbor, ale zároveň vykonává funkci civilní a vojenské kontrarozvědky a má rovněž oprávnění vykonávat rozvědnou činnost za hranicemi Ruské federace,“ uvádí zpráva BIS. To se podle BIS příliš často nezdůrazňuje.
FSB se prý v komunikaci s lidmi a institucemi v zahraničí tváří, že je spojencem v boji proti terorismu a organizovanému zločinu. „Uvedené instituce a úředníci se domnívají, že všichni jsou partnery 'na jedné lodi', kteří bojují proti stejnému nepříteli a mají stejné cíle,“ upřesnila BIS.
Zpravodajci ale upozorňují, že takovým protějškem je důstojník zpravodajské služby, pro kterého boj s terorem může být pouze záminkou k plnění vlastních zpravodajských cílů. Tento problém se týká hlavně ekonomické, průmyslové a vědecko-technické špionáže.
