České traktory slaví úspěchy v Ghaně, nečekaně se osvědčily při sklizni rýže

Malotraktor pro sklizeň rýže od firmy Šálek v Ghaně

Malotraktor pro sklizeň rýže od firmy Šálek v Ghaně Zdroj: Knights

Ghanský prezident John Dramani Mahama řídí český malotraktor na rýžovém poli
Ghanský prezident John Dramani Mahama řídí český malotraktor na rýžovém poli
Ghanský prezident John Dramani Mahama řídí český malotraktor na rýžovém poli
Česká mlátička na rýži v Ghaně
Malotraktor pro sklizeň rýže od firmy Šálek v Ghaně
8
Fotogalerie
Středočeské firmě Knights se podařilo proniknout do západoafrické Ghany s unikátním kompaktním traktorem na sklízení rýže. Dosud tam dodala 250 kusů a další stovku vyexpeduje letos. Český stroj si v lednu vyzkoušel i ghanský prezident a označil ho za jeden z prostředků, který má zemi pomoci dosáhnout soběstačnosti v pěstování rýže.

Obchodní společnost, která dlouhodobě do Afriky vyváží české zemědělské stroje, prodala v Ghaně první desítky traktorů od prostějovského výrobce Šálek před čtyřmi lety. „Tamní rolníci je překvapivě začali používat na rýžových polích. Jsou totiž lehčí než běžné traktory a oni zjistili, že se na bahnitém poli neboří,“ vysvětlil ředitel Knights Karl Laryea.

Knights a výrobce spolu poté vyvinuli další přídavná zařízení. Od roku 2013 tak dodávají i speciální sekačku na rýžové klasy a nyní dokončují vývoj mlátičky. Vývoz traktorů se díky tomu znásobil a před podpisem je další kontrakt na stovku kusů. Firmě v Africe pomáhá znalost místního prostředí. Karl Laryea je totiž rodilý Ghaňan, žijící v Česku.

„Kompaktní traktory Cabrio od nás odebírá ghanská vláda, která jejich následný prodej rolníkům z třiceti procent dotuje,“ uvedl Laryea. Podle něj oproti velkým kombajnům na rýži, které vyjdou na 70 tisíc dolarů, je cena malotraktorů přibližně třetinová.

Ghanský prezident řídí český traktor:

Knights není v Ghaně žádným nováčkem. Už před 19 lety tam Laryea založil dceřinou firmu BIGA International a v roce 2007 otevřel v metropoli Accře centrální sklad zemědělských strojů a dílů pro celou západní Afriku. BIGA kromě prodeje techniky zajišťuje servis a školení pro farmáře.

Laryea tvrdí, že využití kompaktních traktorů pro sklizeň rýže je v Africe unikátní a výborně se osvědčilo. Vedle ruční práce nebo malých sekaček se dříve používaly právě jen zvláštní kombajny na pásech. Těch je ale kvůli vysoké ceně na venkově málo a na jejich půjčení se dělají dlouhé pořadníky. Drobní rolníci tak mohou propásnout ideální dobu na sklizeň.

„Oproti tomu kompaktní traktory jsou cenově dostupnější a mohou si je dovolit i menší farmáři. Sklizeň si pak správně načasují a nemají zbytečně ztráty,“ přiblížil dr. Karl Laryea starosti ghanských zemědělců.

Větší chladič a výfuk nad střechu

Technika dodávaná do západní Afriky musí podle něj být maximálně jednoduchá, aby byla co nejméně poruchová, případně aby si ji zemědělci dokázali sami opravit. Na servis totiž kvůli špatným silnicím mohou čekat i několik dní. „Stroje také nesmí být plně automatizované, ale jen poloautomatické, protože lidé na venkově potřebují práci,“ doplnil Laryea.

Prostějovské traktory jsou speciálně upravené pro africké podmínky a na pohyb po rýžových polích, změn je ve srovnání s běžnými stroji kolem dvaceti. Například kvůli ježdění v bahně mají širší pneumatiky a výfuk vyvedený nad střechu, dvojitý filtr zase chrání motor před vysokou prašností na cestách a vzhledem k horku se do nich montuje větší chladič.

Prezidentská pochvala

Traktory ocenil i ghanský prezident John Dramani Mahama, který v lednu v rámci státních oslav navštívil jednu z farem a projel se českým strojem po rýžovém poli. „Označil ho za prostředek, který jim může hodně pomoci při dosažení absolutní nezávislosti Ghany na dovozu rýže, což je vládní plán do roku 2018,“ dodal ředitel Knights.

Země, v níž se zemědělstvím živí 70 procent populace, chce omezit import nejen proto, aby lidé měli práci, ale i kvůli ztenčování devizových rezerv. Loni na dovoz rýže, což je jedna ze základních potravin, Ghana vydala zhruba 400 milionů dolarů. Vláda podporuje rozvoj agrárního sektoru dotačními programy. Loni například šlo na pěstování rýže, kešu a dovoz traktorů v přepočtu skoro tři čtvrtě miliardy korun, další peníze pak míří k pěstitelům kakaa.

Země třetího světa na pádu koloniálních vlád nevydělaly