Česko pod proudem: riziko blackoutů se zvýšilo

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia

Česká přenosová soustava elektřiny se v posledních týdnech potýká s náporem, jaký dosud nezažila. Přes Česko se valí elektřina z větrných elektráren na severu Německa, která tuzemské síti způsobovala problémy už dříve.

„Proti minulosti ale situaci komplikují další dva významné faktory – letošní odstavení jaderných elektráren v Německu a momentální nedostatek vody, který se projevuje ve vodních elektrárnách v Rakousku i dalších zemích,“ řekl deníku E15 Miroslav Vrba z představenstva společnosti ČEPS – tuzemského provozovatele přenosové sítě.

Poptávka po elektřině v jižním Německu a Rakousku je tedy vysoká, tranzit přes Česko roste, je dlouhodobější a hlavně je ještě méně předvídatelný než dříve. Riziko přetížení soustavy, poruch či lokálních blackoutů stoupá. „Tato mimořádná situace trvá od začátku prosince,“ uvádí Vrba. ČEPS zaznamenává ve větrných dnech i desetinásobně vyšší přetoky elektřiny z Německa, než bylo obchodně plánováno. Potíž je v tom, že přenosové sítě mezi severním a jižním Německem nejsou příliš rozvinuté, a tak se elektřina valí i přes Česko či Polsko. Z Polska ovšem putuje dál opět přes tuzemskou soustavu.

Základní bezpečnostní kritérium „n-1“, podle kterého se při výpadku jednoho vedení nepřetíží ta další, se za této situace přestává dodržovat. ČEPS rizikům čelí změnami zapojení sítě a přerozdělováním vyráběného výkonu na základě dohod s elektrárenskými společnostmi. Podobné změny plánu v tocích elektřiny dojednává i v mezinárodním měřítku – společně s východoněmeckým operátorem 50 Hertz.

Čeští politici včetně bývalého ministra průmyslu Martina Kocourka již Němce na problémy, které způsobují tamní větrné elektrárny, opakovaně upozorňovali. Spolková republika se chystá posilovat páteřní přenosové sítě v Německu, ale to je dlouhodobá záležitost.

Pekelné větrníky. Kritické okamžiky mohou nastat v únoru či březnu, pokud by kombinace slunečního svitu, nízkých teplot a větru zvedla výrobu jak solárních zdrojů, tak větrníkůPekelné větrníky. Kritické okamžiky mohou nastat v únoru či březnu, pokud by kombinace slunečního svitu, nízkých teplot a větru zvedla výrobu jak solárních zdrojů, tak větrníků | E15 Anna Vackova

Postiženým zemím se zatím nepodařilo prosadit ani poplatky za tranzit elektřiny. „Z fyzikálního hlediska je to normální – nemůžete omezovat elektřinu v tom, aby putovala sítí. Ale měly by tu být nějaké mechanismy regulace, protože tím mohou vznikat omezení pro fungování polské a české sítě. Některé země usilují o finanční mechanismus, který by zavedl i kompenzace za to, že někdo využívá síť někoho jiného,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro deník E15 Bartosz Wojszczyk, odborník na chytré sítě společnosti GE Energy.

ČEPS navíc upozorňuje, že podobné problémy jako německé větrné elektrárny mohou v budoucnu způsobovat také tamní fotovoltaické zdroje. Zatímco instalovaný výkon německých větrníků dosahuje 27 tisíc megawattů, v případě fotovoltaických elektráren už to je dvacet tisíc megawattů. Další kritické okamžiky by tedy mohly nastat v únoru či březnu, pokud by kombinace slunečního svitu, nízkých teplot a větru zvýšila produkci jak solárních zdrojů, tak větrníků.

Potíže, kterým čelí česká přenosová soustava, by se v budoucnu mohly ještě zhoršit, kdyby Poláci na hranicích s Německem instalovali takzvané transformátory s příčnou regulací (phase shifters), omezovali by tok z německé sítě, a to by mělo za následek další zvýšení toků přes tuzemskou soustavu. Takový scénář není nereálný. Poláci již projekt připravují. ČEPS nevylučuje, že by pak jako jednu z možností musel zvažovat podobný postup.