Podle informací deníku E15 to vyplývá z dosavadních jednání mezi zástupci české a ukrajinské vlády. Pokud zkouška vyjde, do budoucna se otevře nová cesta pro ropu, která sníží závislost na Rusku a posílí českou energetickou bezpečnost.
Klíčový ovšem bude postoj Slováků. „Všechny tranzitní země se musí dohodnout na technických a ekonomických podmínkách,“ řekl Jaroslav Pantůček, šéf tuzemského provozovatele ropovodů Mero. Tato státní společnost je na zkoušku připravena. „Obě strany potvrdily technickou možnost přepravy lehké kaspické ropy přes území Ukrajiny a Česka s využitím ropovodu Družba,“ uvádí se i v protokolu z jednání českoukrajinské mezivládní komise z konce minulého roku.
Mikuláš Duda, mluvčí společnosti Unipetrol, která drží majoritní podíly v českých rafineriích, na druhé straně upozorňuje, že nejdříve by bylo nutné vyřešit řadu legislativních a technických překážek. A záleží právě na provozovatelích ropovodů. Zdrženlivý byl zatím především slovenský přepravce Transpetrol.
Tamní ropovodní systém je vybudovaný na přepravu jednoho druhu ruské ropy, přeprava více druhů – v tomto případě lehké ázerbájdžánské suroviny s menším obsahem síry – by si vyžádala větší investice. Transpetrol dříve odhadoval, že půjde o náklady v řádu desítek milionů eur. Záleželo by tedy na dohodě jak s Ukrajinci, tak s majiteli českých rafinerií, zda Slováci budou moci počítat s návratností těchto investic.
Využití ukrajinského ropovodu Oděsa–Brody pro přepravu ropy do Kralup nad Vltavou by mělo velký strategický význam nejen pro Českou republiku, ale i pro Ukrajinu a Evropskou unii. Ukrajina postupně ztrácí výhody tranzitní země surovin, protože Rusové hledají způsoby, jak ji efektivně obejít. Nová cesta by mohla tento trend alespoň částečně zvrátit. A Evropská unie má obecně zájem na snížení ropné závislosti na Rusku.
Ropovod Oděsa–Brody zažil několik historických zvratů. Původně měl být prodloužen až do Polska, což se však zatím nestalo. Dlouho ho proto v obráceném směru toku suroviny Brody–Oděsa využívali Rusové pro dodávky své ropy. Ukrajinci obrátili směr toku suroviny zpět na začátku loňského roku, čehož využili především Bělorusové k importu venezuelské a ázerbájdžánské ropy z oděského přístavu.
Nová ropná cesta by mohla mít i další výhody – západní část ropovodu Družba by mohla být využívána efektivněji, což by bylo plus i pro Slováky. Ropovod Družba zajišťuje nyní České republice necelých 60 procent dodávek ropy. Podíl východoevropské cesty ale v posledních letech klesal na úkor západního ropovodu IKL z německého Ingolstadtu.
