Pokud si tuzemské textilní a oděvní podniky udrží tempo růstu vykázané do loňského listopadu, mají s tržbami šplhajícími k 52 miliardám korun našlápnuto k nejlepšímu výsledku od krize. Přesto mohl být byznys ještě úspěšnější, turbulence ve světě ale domácím textilákům nepřály.
„Kdyby nebylo výpadku v Rusku a Africe, mohl být výsledek ještě lepší,“ řekl deníku E15 Jiří Česal, výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Výrobcům se naštěstí daří nahrazovat výpadky na jiných trzích. Například v Evropské unii či Americe.
Trend potvrzuje i Český statistický úřad. Databáze zahraničního obchodu ukazuje zatím jen čísla do konce loňského listopadu, naznačuje však již, že export vybraného textilu a oděvů do Ruska letos nepřevýší jednu miliardu korun. Tedy hodnotu, na niž byli producenti zvyklí v posledních třech letech.
Protichůdné trendy zasahují i výrobce, kteří se zaměřují na technické textilie například pro stavebnictví nebo zemědělství. Příkladem je královédvorská Juta. Její tržby se předloni poprvé dostaly na sedm miliard korun, loni vzrostly na 7,1 miliardy. Nad slabším růstem majitel Juty Jiří Hlavatý nejásá. Za příčinu označil mimo jiné právě výpadek byznysu v Rusku.
Rovněž v letošním roce zůstává šéf Juty nohama na zemi. „Budeme se muset i nadále vyrovnávat s nelogickou situací, kdy cena ropy je na nízké úrovni, ale námi nakupované suroviny, tedy polymery z ní vyrobené, se drží vysoko. S tím se musíme poprat a nepodléhat panice,“ sdělil Hlavatý.
Navzdory negativním okolnostem na trhu zůstává mírným optimistou pro letošní rok také šéf textilácké asociace Česal. Výzvou pro domácí producenty ale podle něj bude obchod. Tedy aby zvládli prodat, co utkají nebo ušijí. Například jako výrobce spodního prádla Timo, který letos plánuje posílit byznys rozšířením sítě prodejen na padesát, tedy na dvojnásobek současného stavu.
