„Českému obrannému průmyslu se ve světě daří,“ konstatoval Stropnický. Úspěchy českých podniků přitom podle něj nelze jednoduše přičíst globálním trendům, protože investice do vojenského vybavení celosvětově klesaly.
Spíše se podle něj dá mluvit o úspěších dlouhodobé spolupráce firem, oceňování české technologické vyspělosti ze strany armád celého světa a i státní podpoře vývozcům.
„Dle statistiky AOBP stoupl meziročně export o 4,2 miliardy korun na 11,8 miliardy za rok 2014. Výhled na konci roku 2015 předpokládá 14 miliard korun,“ shrnul ministr aktuální čísla.
Stropnický zároveň vyjádřil přesvědčení, že je v bezpečnostním zájmu ČR, aby české firmy expandovaly na zahraniční trhy. Domácí průmysl je podle něj nedílnou součástí obranyschopnosti země, zvláště v době, kdy je vojenská hrozba prakticky na dosah kvůli agresivní politice Ruska.
I prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek ve svém vystoupení vyjádřil přesvědčení, že je nutné udržet zbrojní výrobu v Česku. Jako jednu z cestu k tomu vidí nižší míru obecné kontroly nad odvětvím a zaměření se na jeho klíčové prvky. Navrhl také, aby Evropská unie zeštíhlila ze současných asi 300 stran na desetinu seznam zboží dvojího užití, na které se vztahují protiruské sankce.
Hynek dále kritizoval některá opatření, s nimiž přišly úřady po loňských výbuších v muničním skladu ve Vrběticích. Obává se, aby například novela zákona o zbraních a střelivu neměla negativní dopad na sektor.
Stropnický: Soutěžíme o nejnižší cenu, ne o nejvyšší kvalitu
Současný systém armádních nákupů kritizoval také Stropnický. „Soutěžíme o nejnižší cenu tam, kde bychom měli soutěžit o nejlepší kvalitu,“ poznamenal. „Vytvořili jsme nefunkční monstrum, jehož nejhmatatelnějším výsledkem je fakt, že pochybným akvizicím a skandálům stejně nezabrání,“ dodal.
Náčelník generálního štábu armády ČR Josef Bečvář na fóru představil koncepci rozvoje české armády do roku 2025. Upozornil na tři největší problémy, s nimiž se armáda delší dobu potýká - podfinancování, nedostatek vojáků i civilních zaměstnanců a překotné změny struktury. „Armáda ČR prochází nepřetržitou reorganizací a transformací. Počet úkolů přitom neklesá, ale stoupá,“ postěžoval si Bečvář.
Klíčovým předpokladem pro naplnění plánů modernizace vybavení nebo zvyšování personálních kapacit je podle něj více peněz. „Česká republika byla opakovaně kritizována na půdě NATO kvůli nedostatečnému financování obrany,“ připomněl Bečvář.
„Je nezbytné zabezpečit stabilní rozpočtové zdroje a dosáhnout politického konsensu,“ dodal. Záruku vidí v koaličním závazku zvyšování obranného rozpočtu tak, aby v roce 2020 dosáhl 1,4 procenta HDP.
