Turbovrtulový letoun pro šest až devět cestujících by měl poprvé vzlétnout v roce 2018. Dolet by měl činit tři tisíce kilometrů a cestovní rychlost 530 kilometrů za hodinu. Letadlo by se mělo postavit švýcarskému Pilatusu PC-12, který je nyní ve své kategorii prakticky bez konkurence.
Texron se po více než půlstoletí odklonil od výrobce Pratt & Whitney Canada a jeho turbovrtulového motoru PT6, a pro nové letadlo zvolil vyvíjený motor GE Aviaton, zatím označovaný zkratkou ATP. Tedy pohonnou jednotku, která by se od roku 2020 měla v případě úspěchu jednání GE a české vlády vyrábět v Praze.
Právě tyto rozhovory se ale před několika týdny zadrhly. Stát sice v lednu s GE Aviation podepsal dohody o umístnění výroby motorů do Česka, ministr financí Andrej Babiš ale později zpochybnil část smluv týkajících se příspěvku pro České vysoké učení technické.
Stát se zavázal, že poskytne ČVUT 2,7 miliardy korun na výzkum v oblasti leteckých motorů a výchovu stovek nových inženýrů. Zpět do rozpočtu měly peníze doputovat z evropských dotací. Babišův rezort tvrdí, že stát v případě těchto výdajů nese veškeré riziko. Konečné rozhodnutí by mělo padnout na jednání vlády 27. července.
GE Aviation hodlá v Česku investovat celkem 9,7 miliardy, další peníze by domácí ekonomice měly přinést zakázky pro místní dodavatele. Do roku 2026 zde plánuje vyrábět nejméně 400 motorů ročně- Kromě nové továrny na okraji Prahy chce firma v Česku vybudovat i vývojové centrum, celkem hodlá zaměstnat 500 lidí.
Americká firma v Česku působí už nyní. V roce 2008 odkoupila část českého výrobce leteckých motorů Walter a na základě jeho pohonných jednotek vytvořila nový motor označovaný jako H80. Jednotky vyráběné v pražských Letňanech pohánění především české malé dopravní letouny L-410 a americká zemědělská letadla Thrush.
