Zhruba v polovině prosince loňského roku vyšlo najevo, že ČEZ navzdory vyhlášeným plánům nestihne vypsat tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany tak, jak plánoval, tedy ještě v témže roce. Stejný scénář podle všeho nastane i letos. Přesto příprava stavby v roce 2021 pokročila. Jaké budou další klíčové milníky na cestě k novému bloku?
Jestli se něco ve spojitosti s projektem výstavby nového jaderného bloku minulé vládě letos povedlo, tak je to vyřazení dvou uchazečů ze hry – konkrétně ruského Rosatomu a čínské CNG. Shoduje se na tom většina podporovatelů dostavby Dukovan, ať už to je bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, nebo šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Kabinet premiéra Andreje Babiše tím ustoupil tehdejší středopravicové opozici, dnes nastupující vládě Petra Fialy, a ta díky tomu tyto uchazeče nemusí vyřazovat zpětně, což by mohlo spustit potenciálně nákladné mezinárodní arbitráže.
Takto rázný postup přitom od Babišovy vlády málokdo čekal. Známý aktivistický akcionář ČEZ a analytik J&T Michal Šnobr například dlouhodobě varoval před tím, že celý tendr je ušitý na míru Rosatomu.
Proč rostou ceny energií?
Tendrem to jen začíná
Vypsání tendru na nový blok lze sice očekávat už v následujících týdnech či měsících, ale jde jen o jeden z mnoha úkolů, které má hlavní investor projektu ČEZ a nová vláda ještě před sebou. A hlavně – není to jediný milník, kde projekt nabírá zpoždění. Ještě na pátém zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, které proběhlo letos v dubnu, ČEZ předpokládal, že do konce tohoto roku bude mít hotové územní řízení. Zatím ale razítko nedostal. Možným vysvětlením mohou být snahy některých zájmových spolků stavbu zastavit. Organizace Děti Země například proces napadla s tím, že by územní řízení neměl vést třebíčský úřad, protože jeho zástupci údajně podporují dostavbu Dukovan.
Ještě větší komplikace může nastat u notifikace veřejné podpory u Evropské komise. Nový premiér Petr Fiala už pro iRozhlas řekl, že notifikaci končící vláda nedostatečně připravila. Pro Deník E15 se k tomu podrobněji vyjádřit nechtěl. Jeden z dřívějších vyjednavačů, který si nepřál být jmenován, však uvedl, že včasné dokončení schválení podpory v Bruselu je nereálné. Dubnový plán ze zasedání zmíněného jaderného výboru přitom počítal s dokončením notifikace do konce roku 2023.
Zhruba v té samé době už chtěl mít ČEZ vybraného i dodavatele a s ním pak přibližně rok dolaďovat smlouvu. Výstavba měla začít v roce 2029 a s uvedením nové elektrárny do provozu plán počítá o devět let poději. Jak se nové vládě podaří těmto termínům přiblížit, lze těžko odhadovat. Fiala ale několikrát potvrdil, že v projektu výstavby nového jaderného zdroje chce postupovat co možná nejrychleji.
V největším tendru v historii České republiky si podle ČEZ potenciální dodavatelé řeknou minimálně o 160 miliard korun. Zúčastnit se ho chtějí francouzská EdF, jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse.
Příliš velký reaktor
Poslední vývoj na energetickém trhu výstavbě nových jaderných bloků spíš nahrává, a to z toho důvodu, že je jádro jediný bezemisní a zároveň stabilní a léty odzkoušený zdroj energie.
Část analytiků ovšem upozorňuje, že klasické velké bloky nebudou zapadat do nového decentralizovaného pojetí energetiky, kvůli čemuž nemusí být jejich vysoký výkon plně využit. Zároveň varují před tím, že klasické zdroje se v Evropě nikomu nedaří stavět bez výrazného zpoždění a zdražení. Řešením podle nich mají být menší modulární reaktory, které lze z větší části postavit už v továrně. Žádná z evropských a amerických firem je ale zatím postavit neumí. Na trhu budou nejdříve ve třicátých letech.
