Čeští vědci vyvíjí vlastní modulární reaktor. Hotový bude do deseti let, tvrdí jeho tvůrce

Marek Ruščák, vedoucí projektu modulárního reaktoru na ÚJV Řež.

Marek Ruščák, vedoucí projektu modulárního reaktoru na ÚJV Řež. Zdroj: ÚJV Řež

Do deseti let by měl mít český reaktor Energy Well potřebnou licenci a možnost prodávat svou technologii jako energetický celek. Je o tom přesvědčený Marek Ruščák, který projekt spadající pod Ústav jaderného výzkumu Řež řídí.

Jak jste daleko ve vývoji vašeho modulárního reaktoru Energy Well?

Za sebou už máme stěžejní ekonomickou studii, která nám potvrdila, že z byznysového hlediska projekt dává smysl. V současné době provádíme studii proveditelnosti a na základě ní optimalizujeme celkový design. Následný krok je výstavba experimentální jednotky pro celkové ověření konečného designu. Poté teprve můžeme žádat o licenci.

Kdy myslíte, že byste ji mohli dostat?

Časový rámec všech potřebných testů a licencování lze jen těžko odhadovat. Jsem ale přesvědčený, že pro výrobu budou naše reaktory k dispozici do deseti let.

Co by mohlo celý projekt zdržet?

Hlavní výhodou, ale současně i největší výzvou našeho konceptu je primární chladivo, což je tekutá sůl s označením FLiBe. Protože ale takové chladivo není běžné a dosud se využívá hlavně voda, musíme provést velké množství experimentů. Současně je tato sůl extrémně korozivní, což nám významně omezuje výběr materiálů, s kterými můžeme pracovat.

Co je hlavní výhodou tohoto nového chladiva?

Současné reaktory vyžadují velké množství aktivních bezpečnostních systémů, jejichž kompletní výpadek může vést až k těžké havárii. Náš koncept spoléhá na pasivní bezpečnostní opatření, což znamená, že pro jejich spuštění není potřeba ani elektrický proud, ani zásah dispečera. Pasivní bezpečnost totiž vychází z fyzikálních vlastností.

Čína chce spustit výstavbu modulárního reaktoru ACP-100 už letos. Zdá se, že vítězí v dalším technologickém závodě.

Klasifikace modulárních reaktorů může být zavádějící. Malé modulární reaktory nelze klasifikovat jen podle výkonu, ale také dle technologie a jejího využití. Čínský ACP-100 je tlakovodní reaktor, tedy zmenšení současné technologie. Z tohoto pohledu je možné s jistou nadsázkou označit za modulární i dukovanské reaktory. Většina nových konceptů, které se chlubí označením modulární, se ale opírá o technologie takzvané čtvrté generace, tedy maximalizaci pasivní bezpečnosti s využitím nového typu chladiva, paliva, ale i designu celkově.

Která firma ze západní části polokoule bude mít podle vás modulární reaktor jako první?

Zcela jistě to bude americký NuScale, který ovšem využívá také tlakovodní jednotky. Je tedy spíše zmenšením současných reaktorů. Pokud jde o vývoj modulárních reaktorů čtvrté generace, netroufám si odhadovat. Je to velmi těsný závod.

Byly by malé modulární reaktory vhodné pro Českou republiku?

Jsem přesvědčen že ano, a to nejen z pohledu zjednodušené výstavby, ale i financování a provozu. V současné době je velký tlak na navyšování podílu obnovitelných zdrojů a dochází k určité decentralizaci elektrických zdrojů – malé modulární reaktory by tuto filozofii mohli zásadním způsobem podpořit. Současně je třeba nepřemýšlet o malých modulárních reaktorech výlučně jako o zdrojích elektrické energie, ale také jako o zdroji tepla, které mohou využívat velká města namísto konvenčních tepelných elektráren.