„Logicky má smysl investovat do uhelných elektráren v blízkosti dolů, což se odráží i v našem strategickém plánu,“ řekl Svoboda agentuře Reuters na okraji konference o energetice. Nekonkretizoval ale, kterých elektráren by se investice mohly týkat.
Minulý týden klesla cena emisní povolenky na evropském trhu na nové minimum 2,81 eura (zhruba 72 korun) za tunu vypouštěného oxidu uhličitého. Trh má obavy, že evropští politici se neshodnou na plánu Evropské komise podpořit ceny snížením přebytků povolenek na trhu, což by mohlo vést k propadu cen až na nulu.
ČEZ nyní připravuje prodej jedné z pěti svých velkých uhelných elektráren v rámci antimonopolního řízení, které s českou energetickou jedničkou vede Evropská komise. Pokud by přišly atraktivní nabídky, mohla by skupina prodat i více elektráren, řekl Svoboda. „Stále čekáme na konečné rozhodnutí z EU,“ řekl. K prodeji nabízí ČEZ elektrárny Počerady, Chvaletice, Tisovou spolu s Mělníkem 3 a Dětmarovice. Podle serveru Aktuálně.cz se ale už dohodl na prodeji Chvaletic Energetickému a průmyslovému holdingu.
Nyní ČEZ jedná o smíru s hnědouhelnou firmou Czech Coal, jejíž stížnost do Bruselu před čtyřmi lety celý proces vyvolala. Obě strany vyjednávají o parametrech nového dlouhodobého kontraktu na dodávky uhlí od Czech Coalu pro elektrárnu Počerady. „Počerady jsou velkou otevřenou otázkou,“ řekl dnes Svoboda.
Krok ČEZ je dalším důkazem, že evropský systém emisních povolenek při současných cenách nemůže účinně fungovat. Podle ekonomů se minimální cena, která by podpořila zelené investice, pohybuje okolo deseti eur, podle některých by systém emisních povolenek začal skutečně plnit svůj účel, až pokud by cena za vypuštění tuny oxidu uhličitého do životního prostředí dosáhla 15 až 20 eur.
