ČEZ chce prodat část větrníků v Polsku

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Martin Pinkas/Euro

Polostátní energetický kolos ČEZ zvažuje, že se zbaví části větrných projektů v Polsku, které vlastní přes polskou firmu Eco-Wind Construction. V ní má ČEZ podíl ve výši 75 procent. „Portfolio společnosti Eco-Wind, které představují projekty o výkonu téměř 800 megawattů, projde optimalizací. Vybrané projekty budou prodány,“ uvádí ČEZ ve své nejnovější zprávě pro investory.

Důvodem možného prodeje je nejistota ohledně polské státní podpory zelené energie včetně větrných elektráren. „Od finálního znění zákona o obnovitelných zdrojích se bude odvíjet budoucí rozvoj jednotlivých projektů výstavby větrných farem,“ uvádí mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová a dodává: „Pokud by neexistovalo příhodné podnikatelské prostředí, nebylo by vhodné z hlediska správného hospodáře v rozvoji projektů pokračovat.“

Podle dřívějších zpráv polského tisku jednal ČEZ s polskými energetickými společnostmi Enea a Tauron. „Jak se vyvíjejí tato jednání, nebudeme v tuto chvíli komentovat,“ uvedla Půlpánová.

ČEZ chystá další výstavbu

ČEZ sice na jedné straně uvažuje o prodeji některých projektů, na druhé ale pokračuje v plánech na výstavbu dalších větrných parků o výkonu 170 megawattů. „ČEZ momentálně investuje do developerské fáze projektů, tedy do prací pro získání stavebního povolení,“ říká mluvčí ČEZ. Provozní výsledek Eco-Wind byl v minulém roce minus 166 milionů korun.

Zatímco v Polsku ČEZ uvažuje o prodeji části větrných zdrojů, tak v Rumunsku podobné plány již fakticky poslal k ledu. „Žádná konkrétní jednání se nevedou,“ připouští Půlpánová. Původně ČEZ uvažoval, že odprodá část větrného parku Fantanele a Cogealac o celkovém instalovaném výkonu 600 megawattů. Pro představu: jde o třicet procent velikosti jaderné elektrárny Temelín. Příčinou hledání investora bylo snížení podpory pro obnovitelné zdroje energie ze strany rumunského státu.

Z obnovitelných zdrojů jen sedm procent

Výrobní mix ČEZ zůstává navzdory podnikání s větrníky konzervativní. Společnost se i v budoucnu zaměří zejména na produkci z jádra a uhlí. Alternativní zdroje se na celkové výrobě podílejí jen zlomkem.

Největší zelenou elektrárnou ČEZ je rumunský větrný park Fantanele a Cogealac. Elektrárna s výkonem 600 megawattů byla loni poprvé celý rok v provozu a vyrobila 1250 gigawatthodin elektřiny. Z rumunského větru získal ČEZ desetkrát více energie než z domácích fotovoltaických elektráren, jejichž výkon je 125,2 megawattu.

Celkově se obnovitelné zdroje na výrobě elektrárenského gigantu podílejí po započítání velkých vodních elektráren necelými sedmi procenty. Přes 90 procent výroby obstarávaly loni rovným dílem uhelné a jaderné elektrárny, které vyrobily po 30,8 terawatthodiny elektřiny. Kromě českých uhelný elektráren vlastní ČEZ ještě dva uhelné zdroje v Polsku a jednu elektrárnu v bulharské Varně. Osud této elektrárny však závisí na dohodě s tamní vládou o investicích do modernizace a do snížení škodlivých emisí.

Výroba ČEZVýroba ČEZ | E15

I do budoucna bude ČEZ stavět na jádru a uhlí. Do modernizace jaderných elektráren Dukovany a Temelín investoval dosud 28 miliard korun. Instalovaný výkon se po modernizaci druhého temelínského bloku příští rok zvedne celkem o 470 megawattů. Zároveň se ČEZ připravuje na prodloužení licence Dukovan do roku 2025.

V uhelných elektrárnách končí jejich obnova. Poslední z modernizovaných zdrojů jsou tři bloky v Prunéřově. Dokončuje se také nová moderní uhelná elektrárna v Ledvicích, jejíž zprovoznění se kvůli technickým problémům zpožďuje.

V oblasti obnovitelných zdrojů hodlá ČEZ optimalizovat stávající portfolio prodejem vybraných projektů nebo podílů, které mu v jednotlivých projektech patří. To se týká jak polských větrných farem Eco-Wind, tak i rumunského větrného parku. Nové zelené zdroje hodlá stavět a provozovat jen v tom případě, že budou mít atraktivní výnosnost. Do obnovitelných zdrojů investoval ČEZ ve všech zemích, kde působí, v letech 2012 a 2013 necelých osm miliard korun.