„Původní smlouva byla spojena pouze s dodávkou plynu pro paroplynovou elektrárnu v Počeradech na dobu patnácti let od zahájení jejího komerčního provozu. Nové smluvní podmínky mimo jiné upravují smlouvu pro všeobecné dlouhodobé dodávky zemního plynu a definují mechanismy cenových revizí,“ upřesňuje mluvčí skupiny RWE Martin Chalupský.
Podle informací deníku E15 se firmy dohodly, že plyn ze smlouvy bude společnost ČEZ moci použít i jinak než výhradně v elektrárně, jejíž využití je zatím nejisté. ČEZ ho bude smět například prodávat dál firmám a domácnostem. Po dvou letech zasednou vyjednávači znovu ke stolu, aby podmínky znovu upravili. Nově budou moci oba partneři smlouvu po dvou letech ukončit.
Nakolik se tímto novým uspořádáním zvedne odběr plynu v rámci kontraktu a jaké budou konkrétní finanční přínosy, nechtěly obě strany komentovat. Počeradská paroplynová elektrárna s výkonem 880 megawattů je přitom téměř hotová. Společnost ČEZ do ní investovala zhruba šestnáct miliard korun.
Počerady se vyplatí jen na čtvrtinu roku
Původně počítala s tím, že elektrárna bude vyrábět elektrickou energii přes den ve všedních dnech a s polovičním výkonem i o víkendech. Jenže rozmach obnovitelných zdrojů a nadbytek výrobní kapacity ve střední Evropě poslaly ceny elektřiny na takové úrovně, kdy se výroba v plynové elektrárně při stávajících cenách plynu nevyplatí.
ČEZ teď proto hledá způsoby, jak elektrárnu v budoucnu provozovat. „Budeme se snažit ji nasazovat tak, aby využívala cenových špiček v rámci jednotlivých dnů,“ vysvětluje Cyrani. I to však bude poměrně složité. Například v letošním roce se cena na vnitrodenním trhu dostala nad čtyřicet eur za megawatthodinu, nad níž by nejspíš mělo smysl Počerady spustit, jen na 1532 hodin. To je pouhých 23 procent celkového času. Více než šedesát eur stála megawatthodina jen během 97 hodin v roce.
Cena klesá i do záporných hodnot
Zoufalství energetiků dokazuje skutečnost, že patnáct hodin v roce byla cena elektřiny záporná. Například celé odpoledne 17. srpna museli výrobci odběratelům platit, aby od nich elektřinu spotřebovali, a to až 25,60 eura za megawatthodinu.
Podle analýzy britské University of Oxford mohou nynější energetickou krizi paroplynové elektrárny přežít. Musí však umět rychle reagovat na výkyvy v cenách elektřiny. Přizpůsobit se musí také evropský trh s elektřinou, aby mohly například svůj výkon snadno prodat do zahraničí, kde bude momentálně lepší cena než na domácím trhu.
