Polostátní energetická skupina ČEZ by ráda prodala své turecké investice, což uvádí mezi klíčovými záměry v prezentaci pro investory. „Turecká aktiva máme připravená k prodeji už nějakou dobu. Neplánujeme tam vzhledem k lokálním specifikům nějaké formální prodejní procesy, spíš průběžně sondujeme na trhu, zda by o to nebyl zájem,“ sdělil deníku E15 místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
V Turecku vlastní ČEZ společně s tureckými partnery firmu Akcez Enerji, která má podíl v distribuční a prodejní společnosti. Kromě toho má ČEZ téměř 37,4procentní podíl ve firmě Akenerji Elektrik Üretim, která provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer.
ČEZ se marně snaží zbavit tureckých aktiv řadu let. „Záměr je to minimálně pět let. V současné situaci je to neprodejné, což ví i ČEZ,“ zdůrazňuje analytik J&T Banky a investor do akcií ČEZ Michal Šnobr.
Turecká ekonomika prožívá krizi, když se tamní měna propadla na začátku června na rekordní minimum vůči dolaru, který se prodával za více než 8,8 turecké liry. Důvodem je dlouhodobý úprk zahraničních investorů z Turecka kvůli obavám z inflační budoucnosti země, který ještě zesílil po krocích autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, nepřítele zvyšování úrokových sazeb.
Kvůli tomu dosadil do čela turecké centrální banky stoupence uvolněné měnové politiky Sahapa Kavcioglua. Od té doby lira ztratila přes šestnáct procent hodnoty vůči americké měně. Erdogan přesto tlačí na uvolněnou měnovou politiku, přestože inflace je téměř 17procentní.
Komplikovanou situaci připouští i Cyrani. „Turecká ekonomika nemá příliš velkou důvěru zahraničních investorů. Prodej tedy nebude jednoduchý,“ uvedl.
Příkladem neradostného stavu tureckého hospodářství je i vývoj cen akcií Akenerji Elektrik Üretim, které od začátku roku ztratily přes čtyřicet procent hodnoty. Jedna akcie se včera prodávala za 1,30 turecké liry.
Hodnota podílu ČEZ je tak zhruba 871 milionů korun. Za tuto částku by se však energetická skupina své investice zřejmě nezbavila. „Prodala by to spíš s diskontem oproti tržní ceně,“ dodává analytik České spořitelny Petr Bártek.
Kromě problémů turecké ekonomiky se na nepodařeném prodeji podílejí podle Šnobra i komplikované vztahy ČEZ s jeho tureckým partnerem.
Tureckou anabázi ČEZ proto analytici nehodnotí jako vydařenou. „Po změně politické atmosféry v Turecku a oslabení měny nebyly výsledky takové, jaké se očekávaly,“ hodnotí Bártek. Ještě kritičtější je Šnobr: „V zásadě všechny investice ČEZ na Balkáně jsou velký průser.“
Protahuje se i prodej bulharských aktiv ČEZ, která má získat bulharská společnost Eurohold. „Partner nyní pracuje na tom, aby dotáhl všechny kroky na své straně, což je zejména financování,“ prohlásil Cyrani. Eurohold má ale podle Šnobra problém sehnat peníze.
