„Částka, o kterou se arbitráž povede, zatím ještě nebyla vyčíslena,“ řekla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Média v minulosti spekulovala, že by ČEZ mohl po Albánii požadovat zhruba pět miliard korun. Podle Půlpánové se zatím nerozhodlo ani o místě konání arbitráže. Jednou ze zvažovaných možností je podle mluvčí ČEZ Haag.
ČEZ vede arbitráž na základě Smlouvy o energetické chartě, kterou ratifikovaly Česko i Albánie a která upravuje ochranu mezinárodních investic v oblasti energetiky. Arbitrážní řízení bylo formálně zahájeno tím, že ČEZ dnes uvědomil albánskou stranu o svém rozhodnutí vymáhat náhradu škody. „To však není překážkou v eventuálním mimosoudním vyrovnání obou stran,“ podotkla Půlpánová.
Podle právníka Michala Hrnčíře z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners lze výsledek arbitráže těžko odhadnout. „Podle dostupných informací se v tomto konkrétním případě totiž nejedná jen o postup albánského regulačního úřadu, který diktováním cenových podmínek vedl fakticky k vysokým ztrátám albánského ČEZu, ale jde tady i o otázky daňových nedoplatků a pokut za nedodržení importních limitů,“ uvedl Hrnčíř. „Svou roli sehraje také nízká vymahatelnost práva,“ doplnil.
Hrnčíř také připomněl, že rozhodčí řízení zpravidla trvá kolem tří let. V některých případech se však může arbitráž natáhnout i na pět let.
Chování Albánie a Bulharska ke společnosti ČEZ podle expertů odradí nové investory od vstupu do balkánských zemí. Ty trpí neprůhledným právním a regulačním prostředím a nejistotou ohledně postoje vlád, u nichž není jasné, zda jsou ochotny chránit zahraniční investice.
Skupina ČEZ přitom investovala v zahraničí od roku 2005, kdy zahájila mezinárodní expanzi, 72 miliard korun. Podle mluvčí ČEZ Barbory Půlpánové dosahují všechny zahraniční investice s výjimkou Albánie přinejmenším očekávané návratnosti. V Bulharsku se však v únoru konaly demonstrace proti ČEZ kvůli vysokým účtům za elektřinu a odebrání licence stále hrozí.
ČEZ zřejmě obhájí bulharskou licenci, verdikt padne v červnu
Bulharský ministr energetiky Asenem Vasilevem však již hovoří o tom, že si firma licenci udrží. Během dosavadních jednání se podle ministra daří odstraňovat podezření, že jednání české společnosti porušuje bulharské antimonopolní zákony. „Obě strany velmi spolupracují,“ řekl ministr Vasilev podle Dow Jones Newswires. Předběžné šetření podle něj ukazuje, že ČEZ by si mohl zachovat distribuční licenci. Konečné slovo ale bude mít regulační úřad, který je na mínění vlády nezávislý. Jeho verdikt se čeká v červnu. „Na regulátora nenaléháme,“ podotkl Vasilev.
Bulharské úřady v únoru spustily proces, který by mohl vést k odebrání licence ČEZ. Možnost ztráty licence začal v polovině dubna veřejně projednávat regulační úřad. Česká firma, která je mimo jiné podezřelá z pokusu obejít zákon o veřejných zakázkách, opakovaně uvádí, že nijak neporušila bulharské ani evropské právní předpisy.
V únoru dostala divize ČEZ Bulgaria pokutu 15 tisíc leva (necelých 200 tisíc korun). Důvodem postihu prý byla skutečnost, že divize nevybrala auditorskou firmu ve veřejné soutěži. ČEZ minulý měsíc připustil, že audit jeho bulharské odbočky ukázal nedostatky při kontrole smluv se subdodavateli, kteří pro firmu v zemi zajišťují odečet elektřiny a výměnu elektroměrů. Koncoví odběratelé ale prý poškozeni nebyli.
Vasilev řekl, že jeho ministerstvo v současné době kontroluje smlouvy energetických distributorů se státními úřady. Výsledky budou k dispozici během měsíce, ale ukazuje se, že smlouvy byly možná předraženy a zavazovaly k nadměrným odběrům. Řešení musí ale nalézt až budoucí vláda, která by měla vzejít z nedělních parlamentních voleb.
Sám ministr ovšem připouští, že vysoké ceny elektřiny nebyly hlavní příčinou nedávných rozsáhlých protestů v zemi. Skutečným problémem je podle něj chudoba, Bulharsko je nejchudší zemí EU. Ceny elektřiny jsou přitom nejnižší z celé sedmadvacítky.
