Podle Beneše od roku 2009, kdy byla soutěž vyhlášena, do nynějška prošel energetický sektor v Evropě turbulentním vývojem. „Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektřiny a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na volném trhu,” popsal důvody šéf ČEZ.
Ohrožení dostavby Temelína už předznamenalo včerejší rozhodnutí vlády, která sice podpořila rozvoj jaderné energetiky, ale bez státních záruk. Premiér Bohuslav Sobotka i ministr financí Andrej Babiš odmítnutí garancí zdůvodnili špatnými zkušenostmi s podporou solárních zdrojů. Přitom ředitel ČEZ nedávno prohlásil, že si nedokáže představit dokončení Temelína bez vládní podpory.
„Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ státní záruky,“ prohlásil po včerejším jednání kabinetu Bohuslav Sobotka. Vládě se podle něj prý nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, hlavně solárních. Stejný názor měl i ministr fiinancí Andrej Babiš: „My si nemůžeme dovolit garantovat ceny elektřiny,“ poznamenal šéf státní pokladny.
Daniel Beneš ale nedávno prohlásil, že dostavbu Temelína nelze bez státních záruk obhájit před akcionáři a investory. Tržní riziko takové investice by bez jakékoli podpory nebo garance bylo příliš velké. Může za to hluboká krize evropské energetiky, kdy velkoobchodní ceny elektřiny klesly na nová historická minima.
Příliš dlouhý horizont pro kapitálové trhy
Ministra průmyslu Jana Mládka rozhodnutí ČEZ netěší. „Vždycky jsem považoval možnou výstavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín za výborný impulz pro českou ekonomiku, protože to by byla akce takového keynesiánského typu, která by poskytla práci desetitisícům lidí,“ řekl Mládek.
Ministr připomněl, že v době vypsání tendru se cena elektřiny na burze pohybovala kolem 80 eur za megawatthodinu, nyní ale klesla ke 32 eurům a špatný je i výhled pro další vývoj. Aby se dostavba vyplatila, potřeboval by ČEZ ceny přes 70 eur. „ČEZ je veřejně obchodovaná společnost, stát tam není stoprocentní vlastník, tudíž musí brát ohled na zájmy minoritních akcionářů,“ připomněl Mládek.
Rozhodnutí o stavbě jaderné elektrárny má ale strategický charakter. Elektrárna je totiž uvedena do provozu deset let po rozhodnutí a proud vyrábí dalších 50 až 60 let. „To je něco, co obtížně absorbují kapitálové trhy, protože nepracují s takovým horizontem,“ dodal Mládek.
Jádro v Česku nekončí
Beneš dnes zdůraznil, že zrušení tendru neznamená konec výstavby jaderných zdrojů v Česku. „Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Jen naše plány budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu,“ dodal šéf ČEZ: Podle něj je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem.”
O svém rozhodnutí už ČEZ také informoval uchazeče o dokončení elektrárny, tedy americko-japonský Westinghouse, česko-ruské konsorcium MIR.1200 i již dříve vyloučenou francouzskou Arevu. Tu ČEZ z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.
Vývoj akcií ČEZ za posledních 5 let na pražské burze:
Výkonný ředitel Westinghouse v České republice Pavel Janík už dříve před zrušením tendru varoval. „Způsobilo by to několikaleté zpoždění v přípravě výstavby nových bloků a také její prodražení. Rovněž ekonomické benefity, jako je oživení českého jaderného průmyslu, stavebnictví a strojírenství a vytvoření tisíců pracovních míst, by byly o několik let odloženy,“ sdělil serveru E15.cz Janík.
„Díky tvrdému konkurenčnímu boji v tendru získal ČEZ nabídky, které vytváří pro investici velmi dobré podmínky - například pevnou cenu, harmonogram výstavby a další garance,“ vypočetl Janík důvody, proč měl být tendr dokončen.
Na to, že do tendru investovali nemalé částky, upozornil za konsorcium MIR.1200 ředitel úseku Realizace Škoda JS Josef Perlík. Konsorcium nicméně dnes uvedlo, že se kvůli zrušené soutěži nebude soudit s českým státem.
Dobrá zpráva pro akcionáře
Zrušení tendru je podle analytika Patria Finance Tomáše Sýkory pozitivní zprávou pro akcionáře, protože snižuje a odkládá riziko budoucího růstu zadlužení či poklesu dividend v letech 2018.
„Rozhodnutí by tedy mělo vylepšit pohled trhu na budoucí podobu bilance i čistého zadlužení společnosti a může také podpořit spekulace na růst výplatního poměru respektive dividendy, dle požadavku ministerstva financí,“ konstatoval Sýkora. Dodal, že reakce může být částečně tlumena tím, že ve světle posledních událostí a zpráv okolo společnosti se takové rozhodnutí dalo předpokládat.
| Zakázka za stovky miliard |
|---|
| Dva nové bloky temelínské elektrárny měly víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025, nové bloky by měly být v provozu 60 let. Šlo o zakázku za několik set miliard korun. |
Argumentaci generálního ředitele Beneše považuje Sýkora za logickou a je to podle něj dostatečný důvod ke zrušení tendru. Ceny elektřiny sice mohou být za 15 let jinde, většina dnešních prognóz ovšem nepočítá s růstem silové elektřiny na dvoj až trojnásobek současné ceny, která by byla nezbytná k zaručení přiměřené návratnosti projektu dostavby Temelína, uvedl Sýkora.
„Je důležité si uvědomit, že změny které proběhly od havárie ve Fukušimě v evropské energetice lze stěží považovat za cyklické, ale mají spíše strukturální charakter,“ poznamenal.
Akcie ČEZ dnes na pražské burze zatím posílily o více než tři procenta na 563 korun. „Zrušení tendru odstraňuje několik významných rizik, které investoři citlivě vnímají. V případě dostavby by rostla zadluženost a pravděpodobně by se snižovaly dividendy v následujících letech,“ řekl ČTK analytik Fio banky David Brzek. S absencí nebo podstatným odložením výstavby tyto rizikové faktory podle něj padají, nižší investiční náklady budou vylepšovat cash flow a otevře se prostor pro možný nárůst dividendového výplatního poměru.
