Chemický holding českých byznysmenů si jde pro miliardy do Skandinávie

Areál kolínské Draslovky

Areál kolínské Draslovky Zdroj: Draslovka

Jan Novotný
Diskuze (0)
  • Draslovka, kterou ovládají byznysmeni Petr Pudil, Vasil Bobela, Jan Dobrovský a rodina Brůžků, vydala dluhopisy na severu Evropy.
  • Celkový objem emise dosahuje 6,5 miliardy korun.
  • Chemický holding je první českou společností, která vstoupila na severský dluhopisový trh.

Kolínská společnost Draslovka, která patří celosvětově mezi největší hráče v oblasti speciálních chemikálií, upsala seniorní zajištěné dluhopisy s úrokovou sazbou 11 procent a splatností v roce 2030 v celkovém nominálním objemu v přepočtu zhruba 6,5 miliardy korun. Cenné papíry vydala na severských dluhových trzích jako takzvaný nordic bond.

Emise nordic bondu, který nebyl v českém prostředí dosud vůbec využívaný, má významně snížit náklady na financování dluhu Draslovky. Po dokončení transakce, jejíž součástí je částečné předčasné splacení stávajících úvěrových rámců včetně financování od JPMorgan, si Draslovka slibuje přehlednější kapitálovou strukturu.

„Náš debut na dluhopisovém trhu považujeme za velmi úspěšný. Stali jsme se první českou společností, která vstoupila na severský dluhopisový trh. Tento krok představuje významný milník v rozvoji našeho působení na kapitálových trzích,“ řekl k transakci generální ředitel společnosti Draslovka Pavel Brůžek. Na emisi Draslovka spolupracovala se společností Pareto Securities, přední severskou investiční bankou specializovanou na emise dluhopisů s vyšším úročením.

Sázka na jistotu

Draslovka si pro emisi nevybrala Skandinávii náhodou. Tamní dluhopisový trh je velmi likvidní, zaměřený na technologické inovace a transakce navíc odráží i nejnovější byznysový příběh kolínské chemičky. Draslovka letos ve svém kolínském závodě ve spolupráci se švédským výrobcem sodíkových baterií Altris spustí výrobu materiálu pro katody sodíkových baterií. Do švédského výrobce investuje v přepočtu asi 468 milionů korun, společnosti uzavřely strategické partnerství. Cílem je vytvořit první ryze evropský řetězec nezávislý na dovozu lithia.

„Díky vytvoření plně propojeného dodavatelského řetězce v Evropě jsme schopni dodávat vysoce kvalitní sodíkové bateriové materiály bez závislosti na externích dodavatelích,“ uvedl Pavel Brůžek.

Investice Draslovky se podle dohody týká spolufinancování přestavby výrobní linky v Kolíně. „Díky tomu si Altris zajistí dlouhodobý přístup k licencím, procesnímu know-how a společnému projektu výrobní linky Draslovky,“ uvedla společnost. S uvedením do provozu se počítá na konci třetího nebo začátku čtvrtého čtvrtletí letošního roku. 

Sodíkové baterie jsou alternativou lithium-iontovým bateriím, díky zcela odlišné technologii jsou dostupnější a bezpečnější. Jsou vhodné pro širokou škálu průmyslových energetických aplikací, například záložní napájecí systémy AI datových center, rychlonabíjecí baterie elektromobilů nebo hybridní systémy.

Loni v březnu představila Draslovka spolupráci v oblasti sodíko-iontových baterií s americkou společností Natron Energy. Draslovka měla v kolínském závodě postavit referenční výrobní linku a od letošního roku dodávat materiál pro Natron Energy, která ale v srpnu ukončila činnost. Spolupráce tedy zkrachovala.

Draslovka

Draslovka je největším světovým výrobcem kyanidu sodného, chemické látky nezbytné pro těžbu zlata. Má patentovanou technologii glycinového loužení při těžbě zlata, která snižuje náklady těžby i ekologickou zátěž. Vyrábí i další specializované chemikálie a činidla a poskytuje služby v aplikaci chemikálií v těžebním průmyslu a v ochraně proti škůdcům. Kolínská továrna se soustředí zejména na výrobu kyanovodíku a produktů z něj, které se používají převážně v zemědělství a průmyslu.

Akcionáři Draslovky zároveň koncem loňského roku vylepšily hospodaření svého chemického holdingu o 60 milionů dolarů, tedy v korunách přes 1,2 miliardy. Tyto společnost použije na splacení úvěrů. Ratingová agentura S&P totiž firmě snížila hodnocení kvůli vysokému zadlužení. Hrubý provozní zisk EBITDA dosáhl loni jen 78 milionů dolarů, zatímco původní odhad byl 90 až 100 milionů. Hlavní příčinou horších výsledků jsou tenčící se marže firmy, kterou v Evropě trápí vysoké ceny energií.

„Cílem je snížit celkový dluh společnosti a současně zajistit lepší finanční podmínky pro nově vznikající strukturu financování společnosti Draslovka,“ řekl mluvčí společnosti Vít Kurfürst. Za poslední čtyři roky vlastníci do firmy investovali celkem v přepočtu 3,3 miliardy korun. 

Začít diskuzi