Chlouba německého průmyslu stojí nad propastí. Firmám, na kterých Češi bohatnou, hrozí bankroty
Motor německého autoprůmyslu, na kterém závisí podstatná část Evropy, hlasitě skřípe. Největší dodavatelské koncerny jako Bosch, Continental nebo ZF, jež vyrábějí i v Česku, nezvládají přechod z éry spalovacích automobilů na elektrické s dominantní úlohou softwaru. Masivní investice do technologií se nevyplácejí, zatímco náklady na bankovní financování, energie i některé suroviny rychle rostou. Nejen zmíněné trio německých gigantů tak ruší desetitisíce pracovních míst. V lepším případě povedou na Německo nezvykle drsné řezy k tomu, že firmy s více než staletou tradicí začnou stíhat mladou, inovativní a primárně asijskou konkurenci.
Automobilový průmysl prochází největší proměnou ve své historii. Odklání se od spalovacích motorů a budoucnost provazuje s vozy, jež zákazník ohodnotí podle propracovanosti softwaru a do kterých bude pumpovat elektřinu namísto fosilních paliv. Tak kolosální změna už si vyžádala extrémně vysoké počáteční investice do technologií, například do elektromobility, palivových článků nebo autonomního řízení. Vyhlídky na jejich zhodnocení jsou však na míle daleko.
Příkladem je moderní lidar, který pomocí laserů opticky měří vzdálenost a rychlost a který je nezbytný pro více automatizovanou jízdu. Trio zmíněných dodavatelů sice nastartovalo práce na technologii, plány na její sériovou výrobu ale odložilo. Důvod je prostý: trvalo by příliš dlouho, než by se na lidarech vydělalo.
Kvůli rostoucím úrokovým sazbám se dodavatelům financování naopak prodražuje a hrozí krachy, varuje list Automobilwoche. Banky jsou zároveň čím dál opatrnější v pumpování peněz do firem, jejichž prodeje – například výfukových systémů, pístů a mnoha dalších komponent – závisí na spalovacím motoru.
„Dříve měkké faktory jako ochrana klimatu se stávají tvrdou měnou,“ píše Automobilwoche. Dodavatelům přitom vysychají zdroje financování právě v době, kdy potřebují masivně investovat do vývoje, aby stíhali hlavně čínskou a americkou konkurenci.
Výsledkem je přísná odtučňovací kúra. Bosch ruší tři tisíce pracovních míst v automobilové divizi, Continental přes sedm tisíc, ZF jich v Německu škrtá dokonce až čtrnáct tisíc.
Ještě donedávna neotřesitelní giganti, jejichž vznik se datuje do 19. století, totiž málo vydělávají. Například marže Continentalu v oblasti automotive se loni krčila jen pod dvěma procenty, v prvním letošním čtvrtletí byla dokonce záporná. Byla tedy světelné roky daleko od pásma šesti až osmi procent, které je považované za dostatečné k ufinancování budoucích investic.
„Není jasné, zda bude Continental hrát důležitou úlohu v klíčových oborech, jakými jsou automatizované řízení nebo centrální počítače automobilů,“ lze shrnout kritické hodnocení analytického domu Bernstein z konce června. Continental se chce neperspektivní divize automotive zbavit, chystá její odštěpení a poslání na burzu.
„Opatřeními chceme posílit naši konkurenceschopnost a upevnit pozici jedné z předních světových dodavatelských společností,“ vysvětloval důvody výrazného propouštění Holger Klein, generální ředitel ZF z Friedrichshafenu. Skutečným důvodem rušení míst je silný ekonomický tlak, pod který se gigant dostal. Skupina dluží přes deset miliard eur, jen na úrocích tak platí stovky milionů eur, které chybí ve výzkumu a vývoji. I proto dosáhl loňský zisk před úroky a zdaněním „jen“ 2,4 miliardy eur, tedy úrovně z let 2016 a 2017.
Typickou potíží velkých německých koncernů je i jejich nesourodost a roztříštěnost, jak upozornil expert EY na automobilový průmysl Petr Knap. Například pro ZF pracuje asi 54 tisíc zaměstnanců na padesáti různých místech jen v Německu. Posty se budou rušit ve většině z nich, některé „pobočky“ zmizí úplně: ty v Gelsenkirchenu a Eitorfu nebudou zdaleka jediné. Ohrožena má být asi třetina z deseti tisíc míst v Saarbrückenu, který vyrábí například automatické převodovky.
Příznačná je i největší akvizice v 50 tisíc dnů dlouhé historii koncernu Bosch. Balík 7,4 miliardy eur neinvestoval do oblasti automotive, ale do Johnson Controls. Společnosti, jež působí v oblasti stavební techniky a nabízí vytápění či klimatizace.
Německý autoprůmysl tak čeká silné zemětřesení. Jak ostatně uvádí studie poradenské společnosti Horváth, lze už nyní předvídat dramatickou proměnu celého odvětví: „Konsolidace u dodavatelů už nějakou dobu probíhá a je pravděpodobné, že bude docházet k dalším fúzím či převzetí.“
Na tom, zda a případně jak úspěšně německé kolosy transformaci zvládnou, závisí i řada jejich „poboček“ v Česku. ZF je například zastoupena v Brně, Frýdlantu, Jablonci nad Nisou, Klášterci nad Ohří, Plzni, Praze, Staňkově, Staré Boleslavi, Žatci či ve Zlíně, novou pobočku buduje v Ostravě. Zaměstnává tisíce lidí, stejně jako Bosch, který v tuzemsku obchoduje už od konce 19. století, kdy vznikaly první kontakty s předchůdcem Škody Auto firmou Laurin a Klement.
Neméně významným zaměstnavatelem je Continental, jenž provozuje závody v Adršpachu, Brandýse nad Labem, Frenštátě pod Radhoštěm, Horšovském Týně, Jičíně, Ostravě a v Otrokovicích. Zhotovuje v nich nejrůznější díly od elektroniky přes palivové dopravní jednotky, autorádia, čerpadla, trysky až po masážní sedadlové systémy. Ty pak míří do desítek automobilových značek z celého světa. I jejich osud bude záviset na tom, zda tradiční německé kolosy ustojí krizi a konkurenční souboj s dravými, nejen asijskými vyzyvateli.
