Afghánistán loni v prosinci podepsal s CNPC dohodu o těžbě ropy a výstavbě rafinerie v severních provinciích Saripúl a Farjáb na 25 let. „Společnost bude těžit 1950 barelů denně, což bude zásadní příspěvek k ekonomické životaschopnosti a nezávislosti Afghánistánu,“ řekl agentuře Reuters ministr při zahajování těžby v Saripúlu. V chudé provincii, kde nezaměstnanost dosahuje 18 procent, navíc vznikne 2100 pracovních míst.
V afghánské části pánve Amudarji by se mělo podle starších sovětských odhadů nacházet až 87 milionů barelů ropy, CNPC však čeká, že skutečné zásoby budou výrazně vyšší. Podle zástupce ministerstva by oblast mohla nakonec zajišťovat veškerou domácí spotřebu ropy.
Počáteční investice CNPC má činit minimálně 400 milionů dolarů (7,6 miliardy korun). Podle dohody bude afghánská vláda dostávat 50 až 70 procent zisku z projektu. CNPC rovněž bude platit z produkované ropy poplatek 15 procent a dalších 20 procent bude platit na běžné dani z firemních zisků.
Ropa z oblasti by se měla přepravovat do Turkmenistánu, kde se bude rafinovat, a poté prodávat v Afghánistánu nebo v zahraničí. Rafinerie v oblasti by měla vzniknout během dvou až tří let, uvedli místní činitelé. Těžba v oblasti řeky Amudarja plně pokryje afghánskou spotřebu.
Afghánistán dováží ropu z Ruska, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Spojených arabských emirátů za zhruba 3,5 miliardy dolarů ročně. Předpokládá se, že s odchodem většiny zahraničních vojenských jednotek do konce roku 2014 vyschne jedné z nejchudších zemí světa i příliv zahraniční pomoci, a Afghánistán se jej připravuje nahradit využíváním nerostných surovin.
Na konci října by měla vláda uzavřít tendr na využití ložisek v Tádžické pánvi, která je rovněž na severu Afghánistánu. Jsou tam největší ropné zásoby v zemi s obsahem asi 1,9 miliardy barelů. Zájem mají čínské a indické firmy. Deklaroval jej i americký Exxon Mobil, zástupci firmy se ale podle Šahráního v zemi dosud neukázali. Západní frimy se totiž obvykle obávají o bezpečnost svých zaměstnanců.
