ČEZ chce dopravovat lithium podzemním potrubím a vlakem do gigafactory | E15.cz

Další krok k české gigafactory: ČEZ chce lithium přivážet podzemním potrubím a vlaky

Jiří Liebreich

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Energetický gigant ČEZ zkoumá možnosti těžby krušnohorského lithia. Jasněji už má v tom, jak se bude vytěžená ruda dopravovat z dolu do zpracovatelského závodu a také jak se cenný kov dostane k zákazníkům – třeba do případné gigafactory.

Vytěžená ruda obsahující lithium má putovat z dolu v oblasti Sedmihůrky do zpracovatelského závodu asi osmikilometrovým podzemním potrubím. Padla tak zvažovaná varianta převážet rudu nákladními automobily.

Poté, co se lithium upraví ve zpracovatelském závodě, se má dál přesouvat k zákazníkům primárně po železnici. Pokud v Česku vznikne továrna na baterie pro elektromobily – takzvaná gigafactory, o které jedná vláda – lithium by do ní vozily nákladní vlaky z pár kilometrů vzdáleného nádraží Dubí. „Je to nejlogičtější řešení,“ potvrzuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík. ČEZ se chystá těžit prostřednictvím společnosti Geomet, kterou ovládá.

Ložisko lithia v Krušných horách patří k největším v Evropě. Současné plány počítají s ročním vytěžením 1,8 milionu tun rudy. Ta má putovat potrubím do zpracovatelského závodu, který vyprodukuje použitelné lithium. To pak bude moci zamířit teoreticky i do nové gigafactory. Za prvních dvacet let by se mělo vytěžit 38 milionů tun rudy.

„Přeprava vytěžené suroviny do místa zpracování nákladními automobily by významně zatížila ovzduší emisemi z dopravy, kromě znečišťujících látek i hlukem,“ píše se ve zprávě o posouzení projektu. Příklon k dopravování rudy potrubím a vlakem schvaluje například i organizace na ochranu životního prostředí Greenpeace, zatímco varianta s kamiony by pro ni byla nepřijatelná.

Klíčový bude pro organizaci i způsob, jakým bude ruda ve zpracovatelském závodě upravována. „To bude druhý největší environmentální zásek. Předběžně vypadá lépe metoda žíhání. Chemická metoda počítá naopak s velkým množstvím jedovatých chemikálií, ta by byla problematická,“ říká vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Lithium ve stabilní formě se po zpracování v závodě přesune k zákazníkovi, kterým může být i případná gigafactory, jež má produkovat baterie primárně pro elektromobily.

„Gigafactory je výrazně čistší než samotné zpracovávání horniny. To představuje největší riziko, na které se chceme i do budoucna zaměřit,“ dodává Rovenský.

O tom, zda v Česku gigafactory vznikne, se má rozhodnout v blízké době. Vláda připravuje několikamiliardovou investiční pobídku, která by měla potenciální zájemce do Česka přilákat. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) jedná například s koncernem Volkswagen.

Případná celková investice všech zúčastněných stran do gigafactory by podle Havlíčka činila padesát až šedesát miliard korun a znamenala by vznik až tří tisíc pracovních míst. Především by ale dala cenný impulz tuzemskému autoprůmyslu směrem k elektromobilitě. Podle Havlíčka se o možnou stavbu gigafactory v Česku zajímá více firem, nejen německý koncern.

Jak se ruda dostane do zpracovatelského závodu

Těžená ruda se bude mechanicky nakládat na velkokapacitní dopravníky a dopravovat do drtiče v podzemí. Nadrcená ruda se pásovými dopravníky dostane do soustavy kulových mlýnů v rozmělňovací stanici na povrchu, která zajistí konečné mletí. Pak se na krátkých uzavřených dopravnících dostane do směšovací stanice, kde se spojí s vodou. Na stanici bude navazovat jednak liniová stavba zahrnující podzemní potrubí pro dopravu rudy do úpravárenského komplexu pro další zpracování rudy, jednak podzemní potrubí pro dopravu vody zpět do směšovací stanice. Doprava materiálu do hlubinného dolu bude vedena přes hlavní důlní díla a po centrálních třídách pomocí dieselových transportních vozů.

Jaké plusy a minusy přinese gigafactory:

Gigafactory Volkswagen v Česku - pozitiva a negativa

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah