Podle dohody si ČEZ nechá 90 procent z tržní ceny emisních povolenek přidělovaných zdarma elektrárně Chvaletice. Jde o povolenky na 5,3 milionu tun uhlí, což při dnešních cenách představuje 450 milionů korun. Peníze chce ČEZ použít pro další modernizaci svých elektráren. Podepsaná smlouva také neobsahuje žádné dodávky uhlí od Skupiny ČEZ do elektrárny Chvaletice.
Výslednou dohodu označil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš za úspěch vyjednávacího týmu. „Prodej Chvaletic proběhl velmi dobře a dosažené podmínky jsou nad očekávání, výrazně nad očekávání,“ řekl.
Beneš dále řekl, že pro Litvínovskou uhelnou se ČEZ rozhodl proto, že nabídla lepší cenu a nekladla si žádné podmínky. „Co bylo trochu problematické s tou druhou nabídkou (od EPH), bylo, že obsahovala řadu dalších ustanovení. Některá měla pro ČEZ pozitivní hodnotu, ale některá měla významně negativní nabídku. V úhrnu jsme ji vyhodnotili jako nabídku horší,“ řekl ředitel divize strategie ČEZ Pavel Cyrani.
ČEZ se zavázal prodat elektrárnu v rámci dohody o narovnání s Evropskou komisí. Dohoda by měla ukončit šetření, které EK vede vůči ČEZ od roku 2009. Komise prověřovala, zda ČEZ nezneužívá své postavení na trhu výroby elektřiny. EK nyní ještě musí potvrdit dostatečnou kvalifikaci kupce k provozovaní Chvaletic.
Křetínský plánoval využít uhlí ze svého německého dolu Mibrag
EPH v reakci na oznámení dohody uvedl, že ho rozhodnutí o prodeji Chvaletic Litvínovské uhelné překvapilo. „Naše nabídka totiž, při prakticky shodné finanční hodnotě a ujednání ohledně povolenek, nabízela i uzavření dalších ujednání o dodávkách uhlí z produkce EPH do ČEZ, z nichž drtivá většina měla z pohledu ČEZ opční charakter, a vytvářela tak pro tuto společnost dodatečnou hodnotu,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj. „Současně jsme deklarovali, že pro případ, že by ČEZ nesdílel tento názor o hodnotě nefinanční části nabídky, jsme připraveni nabídku upravit, a to přímo zvýšit kupní cenu,“ doplnil.
EPH uvedl, že rozhodnutí ČEZ bere na vědomí. „Budeme však nadále posuzovat a hodnotit dopady transakce na hospodářskou soutěž a trh s hnědým uhlím v Česku,“ doplnil Častvaj.
Předseda představenstva EPH Daniel Křetínský v pondělí varoval, že prodej Chvaletic společnosti ovládané manažery skupiny Czech Coal způsobí, že z českého trhu zmizí veškeré volné hnědé uhlí.
EPH podle Křetínského chtěl elektrárnu zásobovat ze svého německého dolu Mibrag. „Pokud bychom získali elektrárnu Chvaletice my, tak bychom v ní spalovali německé uhlí z Mibragu. Pokud by k tomu došlo, tak by se uvolnila kapacita tři miliony tun z tuzemského trhu, která dnes konzumuje české uhlí,“ prohlásil v pondělí Křetínský.
Místopředseda představenstva Czech Coalu a spolumajitel Litvínovské uhelné Jan Dienstl ale obavy o osud českého trhu s uhlím odmítl s tím, že jeho společnost hodlá nadále plnit všechny nasmlouvané dodávky zákazníkům.
Litvínovskou uhelnou prodal Tykač manažerům
Dienstlovi a dalšímu manažerovi Tomáši Fohlerovi Litvínovskou uhelnou čerstvě prodal Pavel Tykač, vlastník těžební firmy Czech Coal. Oba podle deníku Dnes získali po 50 procentech této firmy řádově za miliardy korun.
Za celý Czech Coal Tykač v minulých letech zaplatil zhruba 19 miliard korun. Kupní cena bude podle Dienstla zaplacena jednak úvěrem, a jednak „z budoucích zisků Litvínovské uhelné“, píše Dnes. Tykač si podle deníku ponechá Vršanskou uhelnou, která vlastní důl Vršany a Šverma, ale i obchod s elektřinou či některé podíly v teplárnách či strojírnách.
Důvodem dělení skupiny je podle deníku Dnes to, že část Czech Coalu, jež zůstává Tykačovi, se dohodla se společnosti ČEZ na dodávkách uhlí na příštích 50 let a možnosti koupě elektrárny Počerady.
