Dárek pro maďarskou vládu: E. ON

Plynovody

Plynovody Zdroj: profimedia.cz

Státní Maďarské elektrické závody (MVM) odkoupí od německé společnosti E. ON plynárenské firmy, které tento energetický gigant získal před několika lety od maďarského MOL. Premiér Viktor Orbán a prezident E. ON Johannes Teyssen už podepsali předběžnou dohodu. Jednání o podmínkách uzavřou budoucí týden a do 31. ledna příštího roku dostane maďarský stát dárkový balík.

Srpnová slova maďarského premiéra, že „lusknutím prstů za chvíli získáme plynárenské odvětví E. ON“, tedy nebyla blufem. Mluvit o balíku je odůvodněné, protože jde skutečně o dvě části – ztrátovou společnost E. ON Trade (obchod s plynem) a vysoce ziskovou E. ON Storage (skladování plynu). Dohoda o koupi se vztahuje na celek a Němci teď pravděpodobně trvají na společném prodeji obou odvětví.

Základní otázkou teď je, kolik budou obě firmy stát. O přesných sumách se zatím nemluví, existují jen odhady či spekulace pohybující se mezi 800 miliony a 1,2 miliardy eur, podle toho, jestli by se počítal i plyn v zásobnících.

Dvě dcery MOL získal E. ON v roce 2006 za 300 milionů eur, ale součástí transakce byl i dluh ve výši 600 milionů eur. „Trade“ byla už tehdy ztrátová, jelikož vláda tlačila spotřebitelské ceny plynu dolů, pod úroveň nákupní ceny. Němci však doufali, že mimořádně zisková „Storage“ ztráty bohatě nahradí.

„Trade“ loni generovala ztrátu ve výši necelých dvou milionů eur (v předchozích letech to bylo mnohem víc). Divize na skladování suroviny zaznamenala obrat 151 milionů eur a vyplatila dividendy ve výši 45 milionů. Bilance je tedy pozitivní, na německý souhlas s prodejem ale zřejmě měla větší vliv série opatření maďarské vlády a hlavně nových daňových opatření, která potvrzují, že vláda se na energetický sektor dívá jako na „dojnou krávu“.

Pro portál Index.hu to potvrdila i řada analytiků s odkazem na rozšíření takzvané robinhoodovské (mimořádné) daně. Její sazba se má pro příští rok zvednout z osmi na 31 procent. Za přísné opatření analytici považují i zdaňování veřejných sítí pod zemí, tedy i plynovodů, a to sazbou ve výši 125 forintů za běžný metr (asi 11 korun).

Chystané zestátnění dvou plynárenských firem bude znamenat posílení maďarských pozic při jednání s ruským Gazpromem o cenách plynu. Orbán v srpnu avizoval přesunutí energetického odvětví do neziskové sféry, což může prostřednictvím udržování cen energií na poměrně nízké úrovni přinést jen politický užitek.

Pokud jde o financování koupě, vláda pravděpodobně využije prostředků zbylých z úvěru od Mezinárodního měnového fondu z roku 2008. Další variantou je vydat pro účel nákupu státní obligace.