Z digitálních řešení pro odpadové hospodářství se stává lákavý byznys. Trhu, jehož odhadované tržby se pohybují v řádu stamilionů, nahrává nová legislativa. Obce motivuje k důslednějšímu třídění.
Nový odpadový zákon, který by měl platit od ledna, obcím s větším podílem vytříděného odpadu zajistí slevu na skládkování. Obec ji může získat už v příštím roce, pokud dokáže snížit množství odpadů uložených na skládky za rok a obyvatele na předem stanovenou úroveň. Sleva je výrazná a postupně roste. Pokud se například obci podaří dosáhnout cíle v roce 2025, může v rámci skládkovacího poplatku zaplatit o dvě třetiny méně, přesněji tisícovku za tunu odpadu.
Pronikání digitalizace do odpadového byznysu navíc pomáhají nové technologie. Při dosavadním monitoringu museli pracovníci svozových firem ručně načítat čárové či QR kódy z každé nádoby nebo pytle, a to je ve větších obcích časově náročné.
„Nově mohou svozová vozidla využívat i RFID technologii, což v praxi znamená, že dokážou sama na dálku automaticky načíst informace z čipů na nádobách,“ popisuje Adam Sorokač z firmy ifm electronic, která se vývojem technologie zabývá.
Svaz měst a obcí ČR proto očekává, že digitalizace odpadového hospodářství budou obce využívat stále více. „Vláda poslala obcím jasný vzkaz. Technologie je navíc z většiny připravena a její nasazení bude dávat čím dál větší smysl i ekonomicky,“ míní místopředseda svazu Pavel Drahovzal.
Obě formy digitalizace přitom obcím přinášejí brzkou návratnost, tvrdí odpadová společnost JRK Česká republika, která digitální řešení pro nakládání s odpady nabízí. „U menších obcí do nižších desítek tisíc obyvatel zpočátku stačí jednoduché QR kódy. V takovém případě může být návratnost investice i během jednoho roku,“ říká šéf firmy Robin Dufek.
„Rozhodnutí o větší investici do RFID technologie je jednodušší pro větší města, která mají vlastní technické služby. Pro čtení RFID čipů je totiž potřeba nainstalovat na svozová vozidla snímací zařízení,“ dodává Dufek. Návratnost RFID technologie se podle něj může pohybovat kolem tří let, přestože se počáteční investiční náklady pohybují ve vyšších desítkách tisíc až ve statisících korun. Používat se ji chystají například Svitavy.
Soňa Jonášová z institutu cirkulární ekonomiky upozorňuje, že digitalizace odpadu se netýká jen monitorování množství vytříděného odpadu, ale také sledování jeho využití. „Vytříděný odpad se totiž paradoxně ne vždy zrecykluje. U komunálních plastů je to často méně než polovina. Proto je přesná, digitální a lehce dosledovatelná evidence zásadní,“ říká.
Digitálnímu monitoringu odpadu se v Česku podle dostupných informací věnují tří firmy, kromě zmíněných ještě společnost Inisoft. Z pohledu obcí jsou nejaktuálnější statistiky známy ke konci minulého roku. Tehdy podle společnosti EKO-KOM využívala monitoring čtyři procenta obcí, meziročně o jeden procentní bod více. JRK ale upozorňuje, že zájem stoupá zejména v posledním roce.
Ještě loni firma pomáhala s digitalizací odpadového hospodářství devadesáti obcím v Česku a na Slovensku, nyní spolupracuje se zhruba dvojnásobným počtem. Už loni přitom utržila zhruba 190 milionů a před zdaněním vydělala bezmála 30 milionů korun.
