Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj deníku E15 potvrdil, že schválení nynější žádosti ČEZ o povolení akvizice Energotransu, který provozuje mělnickou elektrárnu, rozhodně nepovažuje za formalitu. „Určitě se nebude posuzovat ve zjednodušeném řízení. Jde o dost velké podíly na trhu,“ poznamenal v této souvislosti Rafaj. Žádost ČEZ do Brna dorazila minulý týden.
Sama společnost ČEZ ve své poslední prezentaci pro investory uvádí, že její podíl na výrobě elektřiny v Česku dosahuje 74 procent. Podíl Energotransu činí podle Rafaje 2,5 procenta, úřad však bude muset vzít v potaz i plánovaný projekt výstavby nového paroplynového zdroje v Mělníku. Zhruba do dvou týdnů antimonopolní úřad rozhodne, zda pro schvalování akvizice ČEZ nezvolí naopak takzvanou prodlouženou proceduru. Posuzování žádosti by se tak protáhlo na několik měsíců.
Zaměření ČEZ na domácí trh má různé důvody – požaduje to stát jako většinový akcionář, ale v poslední transakci šlo spíše o to, že ČEZ nechtěl přijít o kontrakt na tuzemské uhlí.
Nákup Energotransu měl původně částečně kompenzovat prodej elektrárny Chvaletice společně s dodávkami uhlí v rámci širší transakce mezi ČEZ a Energetickým a průmyslovým holdingem podnikatelů Daniela Křetínského, Petra Kellnera a Patrika Tkáče. ČEZ však nyní hodlá prodat holdingu místo českých Chvaletic svůj poloviční podíl v německých dolech Mibrag.
„V uvažované směně Energotrans za elektrárnu Chvaletice jsme nakonec nenašli shodu na smluvních podmínkách obchodu. Proto byla transakce přetransformována,“ uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. Neshoda se podle dalších informací týkala právě toho, že ČEZ nechtěl převést na EPH společně s Chvaleticemi kontrakt na dodávky uhlí. Možná i kvůli obavě z reakce dalšího antimonopolního úřadu – Evropské komise, která se také zabývá aktivitami ČEZ na českém trhu.
ČEZ vychází z předpokladu, že z dlouhodobého hlediska se jeho podíl na výrobě elektřiny nezvýší. Argumentuje tím, že v Česku vyrostly fotovoltaické elektrárny, na jejichž celkové kapacitě se podílel minimálně. „I když solární elektrárny přes velký instalovaný výkon vyrobí šesti- až sedminásobně méně než například stejně velká uhelná elektrárna, neměl by se podíl ČEZ zvýšit ani v případě vyrobené elektřiny,“ míní Nováková. Budoucí podíl ČEZ po výstavbě nového paroplynového zdroje v Mělníku podle ní nelze predikovat, protože není jasné, jak se bude vyvíjet instalovaný výkon projektů konkurence. „Paroplynový zdroj je zamýšlen jako náhrada části současné výrobní kapacity v lokalitě,“ dodává Nováková.
ČEZ však realizuje další projekty, letos například zahájil stavbu další paroplynové elektrárny v Počeradech. ÚOHS při posuzování podobných transakcí v poslední době vychází z „více ekonomického přístupu“, kdy ho ani tak nezajímá aritmetický součet jako reálné ekonomické dopady na trh.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
