Elektrárna ze supermarketu. Němci si dávají soláry už i na balkon, trend se plíží do Česka
Víkendový nákup v Kauflandu? Šunka, rajčata, mléko a jedna elektrárna na balkon. Co je v Německu realitou, přestává mít v Česku nádech sci-fi. Fotovoltaické panely už jsou tak levné a prodávané na tolika místech, že kromě střech míří i na balkony nebo si z nich majitelé pozemků dělají ploty. Alespoň v západní Evropě. Ne každému ale přinesou úspory, které by zaplatily aspoň provoz ledničky.
Používání solárních panelů namísto klasických plotů je podle listu Financial Times (FT) patrné hlavně v Nizozemsku a v Německu. „Jsou tak levné, že si je lidé umisťují prakticky všude. Protože náklady na střešní montáž, které zahrnují cenu práce a případně i lešení, tvoří většinu ceny instalace fotovoltaiky na střechu, může dávat smysl umisťovat panely jinam,“ vysvětluje pro FT analytička BloombergNEF Jenny Chaseová.
„Proč stavět plot, když můžete místo toho prostě jen vztyčit řadu panelů, byť třeba nejsou úplně ideálně nasměrovány vůči slunci?“ pokládá řečnickou otázku šéf klimatického výzkumu v analytické odnoži banky BNP Paribas Martin Brough. Fotovoltaické panely sice v pandemickém období zdražovaly, od roku 2022 ale šly jejich ceny globálně dolů a od loňského léta se v důsledku masivní čínské produkce dostaly na historická cenová minima.
Ta se od té doby dále prohloubila nebo se ceny alespoň pohybují v jejich blízkosti, pojmenovávají FT jednu z příčin trendu, který začíná být stále patrnější i ve střední Evropě. Na rozmachu takzvaných balkonových (respektive plotových) elektráren se ale podílejí i firmy, které jsou běžnou součástí každodenního fungování mnoha českých rodin.
Soláry už i v nabídce supermarketů
Zejména v Německu se staly symbolem nové fáze solárnického rozkvětu supermarkety. Maloobchodní řetězce jako Kaufland, Lidl a Aldi loni přidaly do svého sortimentu malé fotovoltaiky s cenou v řádu stovek eur, které si může upevnit na balkon a zprovoznit prakticky každý. Nevyžadují totiž odbornou montáž, stačí je zapojit do zásuvky. Jak informoval list Berliner Zeitung, v Lidlu byly dokonce už po týdnu vyprodané.
Jeho mateřská firma Schwarz Gruppe tato zařízení nabízí i českým klientům. Balkonovou elektrárnu si lze objednat prostřednictvím tuzemského online tržiště Kauflandu. Například zařízení o výkonu až 800 wattů vyjde na necelých patnáct tisíc korun, totožný výrobek od stejného prodejce nicméně stojí při využití stránek německého Kauflandu o pět tisíc méně.
Nejen směřování energetiky mění Evropu. Máme to nejhorší v ekonomice za sebou? V pořadu FLOW odpovídá exguvernér ČNB Miroslav Singer:
„V našich prodejnách v Česku toto zboží v nabídce nemáme, můžete se s ním setkat pouze na marketplacu,“ upřesňuje mluvčí Kauflandu pro Česko Renata Maierl. Cenovou politiku své firmy a rozdíly v ceně oproti Německu nechala bez komentáře.
K pomalejšímu pronikání fotovoltaiky na české balkony a ploty oproti těm německým může přispět také skutečnost, že Lidl se podle vyjádření své centrály pro e15 nechystá v dohledné době tento typ mikrozdrojů v Česku nabízet.
Pokud by své rozhodnutí změnil, Čechům by se tím rozšířily možnosti, jak ušetřit výdaje za elektřinu. Vzhledem k cíleně omezenému výkonu balkonových elektráren je nicméně nelze považovat za plnohodnotnou náhradu například kvalitní izolace nebo klasické „velké“ střešní fotovoltaiky. Představují ale doplněk opatření na energetické úspory – tímto způsobem vyrobená elektřina by mohla například bez problémů pokrýt celoroční provoz lednice. Teoreticky.
„Jako uživatel mám jen málo možností, kam na balkon umístit vlastní panel. Může se stát, že ho budu muset instalovat třeba na severovýchod. Pak ta výtěžnost bude opravdu špatná,“ upozorňuje specialista společnosti Solarinvest Aleš Hradecký.
Pokud by ale srovnal podobně orientované panely na střeše s těmi na balkoně, pak podle jeho odhadů může běžný střešní panel zásobovat domácnost zhruba 450 kilowatthodinami ročně. Balkonová verze by podle Hradeckého zvládla 280 kilowatthodin za rok, což by při současných cenách elektřiny představovalo roční úsporu nepřevyšující dva tisíce korun.
Balkonové panely jsou prý v zásadě totožné s těmi, které se obvykle připevňují například na střechy. Liší se jen způsobem instalace a i to představuje důvod jejich zejména na západě Evropy rostoucí popularity.
Solární elektrárny nabízené německými maloobchodními řetězci stačí totiž z technického hlediska de facto jen zapojit do zásuvky, další kroky už jsou administrativního rázu. Zjednodušená pravidla platí v případě, pokud součet výkonu připojených panelů nepřesáhne 800 wattů. „Připojení jakékoliv výrobny elektřiny má jasně daná pravidla,“ připomíná tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu Jan Hamrník.
„Čínský solární monopol je problém,“ říká redaktor Ondřej Souček. Poslechněte si Business Club e15:
V případě balkonových fotovoltaik by se jednalo o obdobu ohlašovací povinnosti. „U tohoto připojení výrobního zdroje je nutné zabránit vzniku případných přetoků do distribuční soustavy,“ doplňuje Kateřina Kvapilová z klientského oddělení ČEZ Distribuce. Zjednodušeně řečeno: Majitel fotovoltaiky „do zásuvky“ musí veškerou vyrobenou elektřinu také sám spotřebovat.
Balkonové moduly vyrábějí elektřinu přímo ze slunečního záření, kterou měnič transformuje na energii pro domácnost. V těch nejjednodušších případech spočívá zprovoznění modulu v jeho zapojení do zásuvky, odkud pak elektřina teče do spotřebičů připojených do dalších zásuvek v bytě či domě. O to nižší je pak odběr elektřiny z veřejné sítě.
Německá podpora
V případě umístění tohoto mikrozdroje na balkon může být ještě potřeba získat souhlas společenství vlastníků jednotek. Také v Německu se zapojení „Balkonkraftwerk“ neobejde bez podobného administrativního kolečka, nedávno ale zákonodárci schválili jeho zjednodušení a také navýšení povoleného výstupního výkonu ze 600 na 800 wattů. Neznamená to ale, že by Němci bez této berličky na soláry do zásuvky zanevřeli. Naopak.
Podle týdeníku Wirtschaftswoche v zemi funguje na 400 tisíc těchto zařízení, přičemž ještě před devíti měsíci bylo toto číslo o 170 tisíc nižší. Provozovatel největší české distribuční soustavy ČEZ Distribuce podobně podrobná data uvést nemůže, neboť prý nerozlišuje mezi různými druhy takzvaných mikrozdrojů.
Mezi ně patří nejenom aktuálně stále populárnější solární panely „do zásuvky“, ale i ostatní menší fotovoltaiky vyžadující například odbornou montáž. Kdo se ale s nástupem letního počasí vydá například na výlet kolem posázavských trampských osad a na skaliskách umístěných chat, přesvědčí se, že drobné solární elektrárny přece jen našly využití i v Česku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
