Snížit emise skleníkových plynů během devíti let o více než polovinu oproti hodnotám z roku 1990. Tak znějí ambiciózní plány Evropské komise, které ale budí v některých členských státech pochyby o jejich dosažitelnosti. Konkrétně Česko může vypadat v těchto zelených plánech jako černá skvrna, neboť platí za největšího producenta CO2 na hlavu ve střední Evropě. Podrobnosti najdete v interaktivní infografice E15, první z miniseriálu zaměřeného na trend boje s CO2.
„Bude to zatraceně těžké, vím to. Ale musíme to udělat, je to naše odpovědnost. Nemůžeme zanechat našim dětem a vnukům budoucnost, která bude bez naší snahy temná,“ prohlásil k evropskému klimatickému závazku místopředseda komise odpovědný za klimatická opatření Frans Timmermans s odkazem na důsledky předpokládaného oteplení planety. Evropská unie by se navíc měla stát v polovině století klimaticky neutrálním kontinentem.
Zástupci české vlády a energetiky ale již dříve upozorňovali, že z tuzemského pohledu jde o příliš odvážné plány. Vicepremiér Karel Havlíček už loni v květnu uvedl, že Česko by mělo zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990.
Česko v tomto směru doplácí na průmyslové zaměření své ekonomiky a složení energetiky. Zhruba třetina vyrobené elektřiny totiž pochází z uhelných zdrojů.
„Problém je, že na nás tlačí západní Evropa, která dnes už uhlí prakticky nevyužívá – má zemní plyn. A taky pocit, že už je potřeba odcházet i od něj. Ale my bohužel ještě odcházíme od uhlí, takže jsme v úplně jiné situaci než většina západoevropských zemí,“ uvedl pro iRozhlas ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.
V historickém srovnání se Česko dlouho přetahovalo s Německem o prvenství v počtu vyprodukovaného CO2 na tisíc obyvatel. V poslední letech se ale nelichotivý náskok Česka snížil, na druhé místo se před Německo navíc dostalo Polsko.
Tuzemskému hospodářství se navíc po roce 1989 podařilo snížit emise uhlíkových plynů zhruba o třetinu. Značný nárůst jejich vypouštění nastal v tuzemsku koncem šedesátých let minulého století.
Velké ekologické debaty vzbuzuje i těžba bitcoinu. Podívejte se, zda jsou oprávněné:
