Téma kolem zelených strategií ve společnosti rezonuje stále intenzivněji. Banky značně podporují udržitelné směry neboli ESG a téměř žádná byznysová diskuze se už dnes bez tohoto pojmu neobejde. „Řada bank upozorňuje na to, že například nebude financovat energetiku,“ zmiňuje Martin Křivánek, který v KPMG vede tým zaměřený na ESG.
Zelené strategie neboli ESG jsou dnes součástí téměř každého byznysového rozhovoru, i když je zprvu na agendě na první pohled jiné téma. Nejvíce však tento pojem rezonuje v souvislosti s Evropskou unií, která teď na ten „zelený“ plyn silně šlape.
Po zhruba půlroční přestávce s akutními covidovými programy se „zelené“ téma dostalo opět na první místo a je nedílnou součástí plánu obnovy NextGeneration EU. Do roku 2050 si EU dala za cíl být uhlíkově neutrální. „Rok 2050 je opravdu hodně vzdálená budoucnost, nemůžeme vědět, co bude. Musíme se však naučit náš horizont plánování posunout z 3–5 let na horizont 30–50,“ domnívá se Křivánek z KPMG.
Ten zároveň upozorňuje na to, že uhlíková neutralita dost možná nemusí být jediným správným řešením. „Možná se v roce 2050 probereme, zjistíme že jsme uhlíkově neutrální, ale kdo ví, jestli se nám tady bude opravdu tak krásně žít, jak si teď představujeme, ochrana přírody má řadu dalších aspektů. S tím, jak se budeme do roku 2050 blížit uhlíkové neutralitě, budeme vyčerpávat možnosti stávajících a budoucích technologií a klást si stále více otázek s přímým dopadem na nás – člověka a náš životní styl a zvyky,“ dodává Křivánek s tím, že to je ale otázka na odborníky z jiných odvětví.
Zásadní roli v zavádění zelených strategií budou hrát finance. „Řada bank upozorňuje, že nebude financovat energetiku, minimálně tu uhelnou. To může být u nás v Česku problém, protože nás příroda bohužel neobdarovala tolika obnovitelnými zdroji, jako tomu je například na Islandu,“ upozorňuje Křivánek.
Je také jednoznačně přesvědčen, že banky budou hybatelem trhu, a říká, že některé banky si už vytvářejí závazky uhlíkové neutrality u svých klientů. „Klienti budou muset vyplnit emisní dotazníky, aby je banka vůbec schválila. Může se stát, že budete velmi profitabilní firma, ale banka vás odmítne s tím, že máte moc CO2 a do budoucna jste vlastně nositelem nemalého rizika, že váš obchodní model nebude fungovat tak jak dnes a doposud,“ varuje Křivánek.
Téměř na totéž poukazoval i člen představenstva ČSOB Ján Lučan. „Kdyby například přišel náš klient s tím, že chce rozšířit výrobu a to rozšíření bude spočívat v tom, že tam namontuje uhelný kotel, tak to je příklad toho, co financovat nebudeme,“ řekl Lučan v rozhovoru pro deník E15. Zároveň ale dodal, že nechce hovořit o stopce ve financování „nezelených“ firem, protože se s nimi v prvé řadě snaží diskutovat a mnoho z nich se již začíná zelenějším směrem ubírat.
Unikátem v jistém slova smyslu zůstává Česká národní banka (ČNB), která podle Křivánka nechce být aktivním propagátorem ESG a hlavním tématem je pro ni cenová stabilita. „Existují snad už jen tři centrální banky v EU, které nepatří do Network for Greening the Financial System (NGFS), což je globální seskupení centrálních bank, které jsou příznivci principů ESG a z role centrální banky chtějí mobilizovat finance k přechodu k udržitelné ekonomice,“ uvedl Křivánek.
Česká národní banka toto tvrzení potvrdila s tím, že svou účast v této iniciativě do budoucna ale nevylučuje. „ČNB prozatím neshledala důvody pro účast v dobrovolné iniciativě NGFS a upřednostňuje diskutování problematiky takzvaných udržitelných financí v oficiálních strukturách Evropské unie a dalších mezinárodních organizací,“ vysvětluje mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.
Křivánek je přesvědčen, že by se lidé měli chovat ekologicky a uvědoměle, ale zároveň by si měli udržet jakousi pragmatičnost a racionalitu. „Rozjíždí se tady spirála, kde se všichni ne vždy racionálně snaží přebíjet udržitelné cíle ostatních,“ dodává.
