Cena emisních povolenek v Evropské unii v pátek ráno krátkodobě překročila rekordní hranici 31,5 eura za tunu oxidu uhličitého. Zdražování povolenek přitom vyvolává dodatečné náklady pro elektrárny a řadu dalších průmyslových podniků a v konečném důsledku může urychlit odchod od uhlí.
V pátek dopoledne se sice cena evropských povolenek vrátila z rekordu na úroveň 30,7 eura za tunu, tedy k maximu dosaženému v létě, ale analytici se domnívají, že trend zdražování bude pokračovat. „Evropští politici tlačí na co možná nejrychlejší odchod od uhlí, což v delším období povede k dalšímu růstu ceny povolenek,“ míní analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Pro uhelné teplárny, elektrárny i celý těžký průmysl znamenají vyšší ceny povolenek také vyšší náklady, což se projevuje tlakem na zvyšování cen produktů. V samotné energetice pak tento trend může způsobit rychlejší odklon od uhlí.
„Rostoucí ceny emisních povolenek ještě více urychlí přechod z uhlí k plynu. Pokud vláda uhelné zdroje masivně nepodpoří, skončí uhlí z ekonomických důvodů rozhodně dříve, než ve stanoveném roce 2038, který doporučila uhelná komise,“ nastínil vývoj na energetickém trhu analytik společnosti ENAS Vladimír Štěpán.
Plynové zdroje nejsou růstem cen povolenek tolik zasažené, protože vypouštějí zhruba polovinu oxidu uhličitého oproti uhelným zdrojům. Také na ně tolik nedopadají neustále se zpřísňující emisní limity.
„Elektrárny, které se rozhodnou dál fungovat a zároveň budou muset modernizovat, dostávají čím dál jasnější signály, jaké palivo by jejich budoucí kotel měl spalovat,“ míní analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Ještě více než plyn mají z dražších povolenek obnovitelné zdroje a zejména solární sektor. „Vyšší cena povolenek téměř zákonitě znamená i vyšší cenu elektřiny na burze, což přibližuje bod, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu za nižší cenu, než bude ta na trhu,“ dodal Gavor. Nejblíže jsou této hranici pozemní fotovoltaické elektrárny, které by jí podle studie Deloitte mohly dosáhnout už v první polovině nové dekády.
Cílem systému obchodování s emisními povolenkami je snižování emisí oxidu uhličitého. Těch bude letos v Evropské unii podle ministerstva životního prostředí o 21 procent méně než v roce 2005.
Systém zahrnuje přes 11 tisíc zařízení ze sektorů energetiky, těžkého, chemického či zpracovatelského průmyslu nebo například i letecké přepravy. Ve 31 státech pokrývá zhruba dvě miliardy tun ročně emitovaného oxidu uhličitého.
